Samstag, 18. Februar 2012

Září 2011

Stammplatz

28.9.2011 14:09

Včera se odehrál večer při sezení v hospodě skoro incident. Je takovou tradicí, že mnohý z hostů má svoje místo, tak zvané Stammplatz. Já se již dlouho z legrace hádám s Láďou. Sedával tam, to je pravda, ale teď, když tu bývá málo kdy, je to moje místo. Včera se sešli chlapi a i dámy jako v sobotu a hrálo se na kytary. Jelikož mé místo bylo obsazené, seděl jsem naproti. Když se do lokálu vplula vysoká blondýnka nevalné pověsti, sedla vedle Ládi a to byla chyba, tam totiž sedává paní šéfová. Očekával jsem bouři a ta se dostavila. Nejprve to odnesl Tomáš, ale protože u nás definitivně končí a pouze mávl rukou, sedla si vedle dámy se psem a s plavými vlasy a vysílala vražedné pohledy. Nakonec si i polévku objednala a zarputile z ní vybírala mrkev. Tak to skončilo s klidnou rozvahou….



U Jardy a u Jardy

26.9.2011 18:26

V pátek byla v naší hospodě uzavřená společnost a tak se kluci domluvili, že půjdou hrát na zastávku k Jardovi. Přišel i Mirek a Tonda a Mirek samozřejmě nezklamal a po chvilce počal remcat: to není žádná hospoda, to je garáž, koukej jak tu mají nízké stropy, no jednoduše celou svou stupnici jeho stížností rozehrál. Vstal jsem tedy a majíc v úmyslu vyklopit krásná nová okna, položil jsem otázku blbě: Jardo, dají se tady ty okna vyklopit? To víš že jo, tady v Čechách se dají všechna okna vyklopit, v Německu ne? Byla to provokace, na kterou jsem nereagoval jsa si vědom, že v té hospodě nejsem vítaný. Nakonec jsem mu pochválil pěkný telefon, má totiž stejný jako já. Dáváš také hlasové pokyny? Zeptal jsem se jdouc na něj od lesa. Ne, to můj neumí. Tak jsem mu to ukázal na mém…ten vyvaloval oči a pak na jeho. Měl tam ale nastavenou jinou řeč než češtinu a tak vycházely nesmysle.

Ráno pak zastavilo u mého plotu auto a vylezl Jarda: Arnošte, tak jsem nad tím seděl do čtyř do rána a našel jsem to. Perfektní, vím jak se staří dědkové radují, když se jim něco povede.

V sobotu večer jsme jeli Milanem do Davle za Jardou. Neměl skoro lidi a tak jsme si krásně popovídali. Dnes jsem šťoural do hlíny na zahradě je jí tam kopec a zjistil jsem, že jsem starý….



Blesková akce VIDEO

23.9.2011 19:00

Dnes ráno mi bylo tak, že jsem věděl, že si musím udělat radost. V poledne přišel Jirka a radil mi, jak na to s kanálem, ale jelikož je klima technik, také toho moc nevěděl. Potřeboval jsem spoustu materiálu a to jsem si objasnil a tak jsem znenadání nasedl do auta a jel pro roury a kontrolní šachtu. Roury mi koukaly dva metry z auta, ale policajty jsem nepotkal. Zavolal jsem Mílovi ať se přijde podívat co vezu a on se hned dal do práce. Nevím, zda to byla náhoda nebo osud, v zápětí přijel i Míla junior a pak již věci lítaly na povel. Přišla i Eva, vozila písek a mladý Míla jen podával pokyny a odedřel veškerou těžkou práci. Je to hotové. Ještě přijde zítra Ondra a jámu zahází a je to. Díky všem sousedům…





Důkaz

21.9.2011 18:24

Dnes jsem šel cestou z lesa, s Pajdou, jako vždy a právě přijížděl na Lhotu autobus. Jak známo, ulice je po pokládání kanalizace plná děr a kamenů a je to prostě hrůza. Pojednou se od těžkého kola autobusu odštípl kamínek a letěl směrem k nám. Naštěstí nás netrefil, ale takové sklo u auta by asi zařvalo. Tímto způsobem asi přišel Tiguan k úrazu.



Stezka v korunách stromů VIDEO

20.9.2011 16:54

Zapomněl jsem se zmínit o bezvadném výletu, kam předminulou neděli jeli kluci na motorkách. Je to v Bavorském lese zcela nová atrakce. Určitě se tam vypravým…





Zhodnocení pozemku VIDEO

20.9.2011 16:54

Dnes jsem ráno zaspal. Natáhl jsem si budíček na půl jedenáctí místo půl desáté, chodíme přeci plavat. Naštěstí mi zavolala Jana, zda jsem obdržel ten Mail, že s námi plavat nepůjde a tím vše zachránila. Ve dvě jsem měl objednaného pana bagra, jezdil po lese a dělal strouhy na odtok vody a tak jsem ho oslovil. Na to, jak byl bagr malý, udělal docela velké díry. Míla mezi tím přivezl písek a sjednal instalatéra a tak snad vše dobře dopadne. Až bude zahrada jako bývala to si oddychnu.





Bueno mulata VIDEO

18.9.2011 13:47

V sobotu se vrátili Irena a Robert ze Šlápoty Boží, jak pojmenoval Sardinii pan Krejčí ve svém článku. Přišel také Mirek a Petr, kytarista z Mníšku a tak se kluci potáceli v rytmu samby. Jak je známo, alkohol povoluje zábrany a tak Mirek hrál to co se mu nelíbilo a Tonda se vztekal, protože by raději hrál sám. Na to, že to vypadalo jako že nic nebude , byla docela legrace.

Jana mi psala, že prožila v sobotu ráno anabázi s návratem autobusem do Prahy, no snad ten kousek strakonické brzo dodělají. Dnes od rána lije…



Cesta z Maďarska

19.9.2011 12:58

Dnes jsem zjistil, že se mi ztratil jeden článek a sice ten, jak popisuji cestu ze Sárváru. Bylo opět krásné počasí, jen se ukazovali šmouhy mraků. Řešili jsme záhadu, kam se poděl tok řeky Dunaj. Museli jsme ho přejet někde u Vídně ale nevšimli jsme si toho. Když jsme dojeli do Znojma počasí se změnilo v běsnění živlů. Jana se počala obávat, co budeme na vysočině dělat, kam jsme jeli za Eliškou, až došla k závěru, že tam nepojedeme a tak kamarádce zavolala. Ta nám oznámila, že u nich svítí sluníčko a že má navařeno a připraveno. Tak jsme tam přece jeli. Našli jsme pohádkový kraj osamělý kout a na vrcholu našeho údivu byla skutečnost, že neměli zavedený elektrický proud. Žijí tam od jara do zimy a vystačí si. Na nabíjení baterie mají takovou soláriu. Televizi, počítač nevlastní. Těžko představitelné by pro mne bylo to bydlení. Skromnost příjemných manželů, Elišky a Mirka se odrazila i v té slíbené hostině: podávaly se na ohýnku opečené špekáčky dva druhy hořčice a chléb.





Úterý v tropickém Sárváru

13.9.2011 20:09

Dnešní den byl ještě krásnější než včerejší. Prošli jsme s Janou všech devět bazénů, z čehož jsou čtyři s léčivou vodou teploty třicet šest až -sedm stupňů . Mezi tím jsme se váleli na louce a krásně jsme se opálili. Tedy upřímně řečeno spálili. No, ale zítra se vracíme do severních krajů a tam to bude určitě jiné. Janě se nejvíce líbila divoká řeka, tedy místo v bazénu kruhového tvaru, kde je voda hnána silným proudem. Lidé tu mluví různými jazyky a vsadil bych se, že ti domorodci si zřejmě nerozumí. Mnoho jich mluví ale srozumitelně, a používají k výměně názorů třeba češtiny a němčiny. Dnes večer jsme byli na večeři v hospůdce ve městě. Na náměstí měli fontánu a připočteme-li asi těch tisíc trysek co se nacházejí v bazénech, je Sárvár takové sto tryskové město ztracené v uherské pustě.



Stáří

12.9.2011 22:16

Stáří je nekompromisní. Pokud jsem s úctou hleděl za staršími, než jsem já, kteří zůstali štíhlí do vysokého věku, je to jen mylné mámení. Když jsem pobýval v lázních Sárvár, bystře jsem vše sledoval. Ne jen, že bylo mnoho tlustších, než jsem já, ale ono bylo mnoho těch hubených a na ně byl pohled ještě žalostnější než na ten normál. Muži dostanou břicha v tomto věku, na které by i maminky s dvojčaty mohly žárlit, ženy tlusté nohy a obrovská ňadra, která jsou jaksi na nic- v tomto věku. V takových lázních se jeden cítí mezi svými. Avšak faktem zůstane, že staří jsou staří a ať jsou štíhlí či hubení, jejich půvab se nachází jinde, než v tělesné kráse. Staří dokáží mít překvapivě mladé názory, humor, dokáží okolí omámit svým šarmem plným zkušeností. Mám kamaráda, který se potýká stárnutím. Vše, co je tlusté je pro něj odporné, jedno zda manželka či kamarád nebo výpomoc. Neustále dbá aby neopomněl připomenout svou bývalou sexualitu a stává se tím psem co nekouše. Mám bratra, který ač o deset let mladší, pokaždé, když je v náladě, připomíná mé 76tileté sestře, že pruhy na svetru dolu dělají štíhlé. Když se podívám na jeho tenké nohy, kde se kolena vybulují jako u známých fotek z koncentráku, je mi smutno. Smutno, že tito lidé nedokáží stárnout (kdo to dokáže?) aniž by neotravovali své okolí. Stárnout je samo o sobě těžké a nechat si do toho kecat těmi, co to umějí ještě hůře je blbost. Mládí je krásné. Je krásné svou nezkušeností a tolerancí brát staré takové, jací jsou. Pamatuji si, když jsem v mládí hrál ochotnické divadlo, že mne fascinovali staří „kolegové“, kterým jsme museli tykat, protože jsme byli umělci , jak nás dokázali strhnout do výru vzpomínek, protože oni prožili již to, co nás tenkrát čekalo. A tak, pokud máte mindráky, že jste staří a méně atraktivní, vydejte do lázní Sárvár a bystře pozorujte okolí. Zjistíte, že jste v normálu a když se najdou kamarádí, kteří vám tvrdí, že jste širší než delší, klidně je vymažte z telefonního seznamu.

Čokoláda a lávové kameny VIDEO

12.9.2011 20:06

Dnes nebylo takové vedro, ale těch 27 bylo celý den a teď večer také. Jana vyzkoušela masáž s čokolády a byla z toho celá unešená a sladko hořká, já jsem si nechal dělat masáž horkým lávovým kamenem. Nebyla to masáž v pravém slova smyslu, hrálo to trochu do duchovna. Voňavým olejem se masérka dotýkala spíše hladila skoro celé tělo a potom pokládala horké lávové kameny. Nakonec mne zabalila a na dlouhou dobu zmizela. Večer chtěla Jana jít do ibisu u koupaliště, ale protože jsme již byli mimo areál tak jsme neměli přístup ke všem jídlům. Chápete to? My se snažili, ale důvod který měl pan ředitel lázní jsme nepochopili



Sárvár

11.9.2011 21:31

Tak jsme dorazili do maďarské pusty. To se jede nekonečnou rovinou, která nemá obzoru a najednou jsme byli u obrovského koupaliště, kolem něho, tak říkajíc na zelené louce vyrostly hotely a hotýlky. Celá ta obrovská krajina bazénů je napájena horkými prameny, s různými minerály, které nám daly pěkně do těla. Podnebí je tu jako v Itálii horko 32 stupňů a to ještě teď, v tuto noční hodinu, blábolí tu Jana, neboť již o problematice českých Romů mi vše řekla. Pokoje jsou tak malé, že pan architekt asi nemá zdání, že se mohou ubytovat takové dvě velryby, nebo vorvaně, jak tvrdí Jana, ve stejnou dobu. Ale řekli jsme si, že to tu ty tři dny vydržíme.





Odjezd

10.9.2011 13:36

Dnes balím a připravuji Pajdu a mne na odjezd. Pajda bude v penzionu U Venoušků a bude jistě velmi dobře zabezpečen. Podle E-Mailu jsem poznal, že se Ungrovi vrátili z Řecka, byli tam posláni aby vylepšili jejich brutto sociální produkt a Hanka dorazila do Frankfurtu a má svého pejska zase doma. Všechny touto cestou zdravím a mizím v maďarské stepi

Dny

9.9.2011 16:49

Dny běží jeden za druhým a v tom špatném počasí člověku připadají promarněné. Mít pocit promarněného času, nudy a podobné, je hranicí deprese a proti té se musí bojovat. A každý to děláme jinak. U mne to bývalo vždy neustálé běháni po domě po zahradě, ale když člověk zůstane sám a to běhání již není tak lehké, pak je vše jiné. Již tu není ten partner který se raduje z udělané práce, pochválí a nebo pobídne k další práci, či přijde s novým nápadem. A tak člověk nějaký čas pouze funguje, jede jakousi setrvačností po vyjetých kolejích. Protože na rychlosti ubývá a dohlednu je okamžik, kdy vlak zůstane stát, přichází myšlenky, co bude dál. Kdo to nezažil asi neporozumí tomu co tu píši: jedno je jisté, koleje vedou dál. A tak hodlám jet dál, i kdybych se musel odstrkovat nohou jako na koloběžce.

Takový Mirek ten to zvládá docela dobře. Žije ve Švýcarsku, zimy tráví v Thajsku a léto zde na Brdech. Loni si koupil malou, zchátralou chatu a teď dře jako mezek, jakoby čekal, že si přivede nevěstu. Bylo mu tuhle sedmdesát a asi od 1968 není ženatý. No chatu jsem si nekoupil ale vyrazím s Janou do Maďarska do termálních pramenů, abychom se ohřáli pokecali a koukali po lidech. Samozřejmě budeme drbat, co by to bylo za pospolitost bez pomlouvání?



Pajda se toulá

7.9.2011 12:12

Jdu odpoledne s Pajdou, obvyklou trasou a on se ztratí. Pak jdeme ještě jednou navečer a po té do hospody a on ho přivede Wendys až z Písků. No jasně, čubičky hárají a to mají pejskové stres. Jinak nic nového, komisař Rex přišel na pivko bez Rexe a říkal, abych to nepsal do deníčku. Tak to tu nepíši. A zase se udělala zima, venku to vypadá jak před Vánocemi. Takže studuji mapu a dělám trasy jak nejlépe se dostanu do Sárváru. Do Maďarska k léčivé vodě. Mají tam jeden pramen který vře z hloubky 1200m a má 43°C a druhý, který se valí z hloubky 2000m a má 83° C. To nás tam budou vařit?



Úklid

5.9.2011 19:08:41

Dnes jsem si v mém podkrovním království uklidil. Když řeknu že to bylo proto, že celý den prší, tak to nebude přesvědčivé. Udělal jsem si z celného hořejšku převlékárnu, tj. co mi kde od ruky odpadne tam to zase najdu. Tak dopal i stojan na sušení prádla. A to byl ten pravý důvod proč jsem se do toho pustil. Drobeček mi dal koš prádla na vyvářku a kde bych ho usušil, když lije jak z konve?

V neděli jedeme s Janou do Maďarska do města Sárvár do horkých pramenů. Ta si se mnou užije, teď, když to odkládání svršků tak perfektně ovládám….







Svatba

4.9.2011 13:11

Včera se konala u nás ve vsi svatba. Napůl se slavilo v hospodě a na palouku před ní a napůl u souseda v zahradě a ve stodole. Mělo tu být asi 150 hostů. Pozorovali jsme s Janou cvrkot, protože davy se valily z hospody a opačně, spoustu mladých manželů s kočárky a s miminky. Na ulici, která je přece jen dost frekventovaná dali pořadatelé cedulky: pozor opilí chodci.

Ráno, když jsem šel s Pajdou vyjeli proti mně od Vlasty Martina a Pavel. Byli na motorkách a v plné polní. Pavel si uvědomil jako první, že mne zná a zabrzdil a Martina to málem neubrzdila. Parta jela někam na výlet. Říkal jsem si: hospoda plná svatebčanů, udělám si klidný televizní večer. Pajdovi se to sice nelíbilo ale nemohl nic dělat. Pak zavolal Mirek, že mám přinést kytaru a bylo po klidu..



Všichni jsou pryč

2.9.2011 17:21

Všichni odjeli. Včera v hospodě chyběli Ungrovi (Řecko), Hovorkovi (Švýcarsko), Zikovi (Korsika) a dále mne nikdo nenapadá. Píseckých sice nikam neodjeli, ale měli svatební den a tak jsme byli na Marjánce na jídlu. Byla tam svatba a nevěsta v bílém, pak jsme jeli na Skalku, tam byla také svatba a nevěsta v bílém a u Jarolímků, kam jsme zašli na kávičku a dortíček byla alespoň družička v bílém. Asi běhala z jedné svatby na druhou. V naší hospodě bude zítra také svatba a doufám, že i nevěsta v bílém.