Rozdělené spojené státy Americké

 

 

Znovuzvolení Baracka Obami se palčivé problémy USA nezmenšily, ba naopak. Amerika je země protikladů. Naposledy byla zem tolik rozpolcená v době občanské války v 19. století. Co ji vlastně drží ještě pohromadě?

Na jedné straně tu máme východní pobřeží, kde  žijí boháči a technologicky významnou  Kalifornii. Na druhé straně tu máme farmářský střední západ, a pozůstalý jih. Mezi těmito dvěma tábory je taková propast, jakoby proti sobě stály dvě různé, cizí kultury.  Jediné, co je drží pohromadě je společný nacionální pathos, patriotismus: tato známá hrdost, být Američanem. Zajímavé je, že svou vlast milují, ale vše co přichází od státu odmítají.

Příkladem je zdravotní reforma, kterou Obama neprosadil. V Evropě si nikdo nedokáže představit, že tato reforma, která měla sloužit hlavně chudým, byla právě od nich  odmítnuta.  V pozadí tohoto neuvěřitelného nesmyslu ale pracovali lobbyisté lékařských spolků, kteří vtloukli lidem do hlavy, že se jedná o socialisticko-komunistické manýry, které v Americe nemají co dělat. Možná měl Obama zdravotní reformu lépe propagovat. Je známo, že američtí prezidenti to nemají jednoduché: vládnout lidu, který je nevypočitatelný, a neustale stojí na hranici sociálních nepokojů. Americký fenomén jež se zve  "Workink Poor" znamená, že se, přestože lidi vykonávají několik zaměstnání součastně, se neuživí. Statisíce lidí žije permanentně v kempinkových přívěsech,  protože si dům, či byt nemohou dovolit. O politice nechtějí nic vědět. Co se v Evropě přehlíží je skutečnost, že jen polovina obyvatelstva jde k volbám.

Rasový problém se neustále přihřívá na plaménku: přestože si Američané opět zvolili barevného prezidenta, rasová nenávist sedí lidem hluboko pod kůží. Obzvláště na jihu by bylo naivní věřit, že se staré předsudky v žáru žhavého slunce vypařily, nebo že je odnesl hurikán.

Pak tu máme ještě Mexičany: přistěhovalecký proud do "Estados Unidos del Norte", jak nazývají Mexičané spojené státy, je stále mocnější a nehodlá ochabnout, což přidělává bílým Severoameričanům starosti ne jen z demografických důvodů: zločinecké metody mafie, drogy a  černé obchody mají přistěhovalci prakticky v baťohách. Toto teritorium v budoucnu ovládnou jejich bosové a naruší politickou stabilitu v celém regionu.

Jeden z důvodů, proč byl Obama znovu zvolen je, že se Amerika neskutečně změnila: bílý předkové přistěhovalců, jež byli kalvinistického, puritánského náboženství, mají v zemi 50 milionů katolických Jihoameričanů.  Ti očekávají od prezidenta  mimo jiné, aby se nějak postaral o 13 milionů ilegálních krajanů .

Můžeme Obamovi něco vyčíst?  
Ano, nepodařilo se mu zrušit věznici v Quantanámo, v Hindúkuš, v Afghánistánu se přepočítal, když se domníval, že na 30 tisíc mužů zesílená armáda docílí strategický obrat.

Propast státního zadlužení se mu nemůže předhazovat, to vše převzal od svého předchůdce a pokusy o reformy mu v kongresu neprošly.  

V zahraniční politice si president Obama vede lépe, i když se stále více odvrací od Evropy. Jeho favorit je Čína. Konečně pochopil, že v jednání s kolosem Peking nemůže prorazit zeď hlavou. Zcela směšně se pokouší sérii vlastních bankrotů a insolvencí svést na Evropu a nakazit její bankovní systémy, přestože celá krize v roce 2008 vznikla pro podvody  v bance Lehman Brothers.  

Je otázka, zda si v zemi nekonečných možností někdo uvědomí, že na ideji pronajmout přístav v Pireus na 30let Číňanům  přijdou i Řekové a Evropa si může miliardy půjčit v Pekingu: tam leží a čekají. Ano, dnes Evropu může zachránit jen Čína ne USA…
Zdroj: Německý tisk