Samstag, 29. Mai 2010

Mittwoch, 26. Mai 2010

Samstag, 22. Mai 2010

Roláda z kuřecích prsíček



Ingredience
4 kuřecí prsa, 100 g šunky nebo šunkového salámu, 1 pórek, 2 - 3 lžíce hořčice, sůl, pepř, trochu oleje
Postup
Kuřecí prsa podle potřeby rozkrojíme a naklepeme tak, abychom dostali co největší plátky. Alobal potřeme olejem a naskládáme na něj maso tak, aby se okraje jednotlivých plátků trošku překrývaly. Takto vzniklý plát masa posolíme, opepříme a potřeme hořčicí. Na ni naskládáme šunku nebo salám a položíme celý pórek. Pomocí alobalu svineme do rolády a do alobalu ji pevně zabalíme. I s alobalem dáme na plech, vložíme do trouby vyhřáté na 230°C a pečeme 45 minut. Pak opatrně odstraníme alobal, roládu trošku podlijeme vodou a za občasného přelití výpekem dopečeme dozlatova. Podáváme teplé s rýží nebo bramborovou kaší, studené s pečivem.

Kachna téměř bez práce
Ingredience
1 kachna (2 kg), sůl, kmín
Postup
Omytou kachnu dobře osušíme a ze všech stran i zevnitř osolíme a okmínujeme. Vložíme prsíčky nahoru do suchého pekáče a přikryjeme pokličkou. Nepodlévat! Dáme do studené trouby a zapneme na 120°C. Pečeme 4 - 5 hodin (podle velikosti kachny). První čtyři hodiny troubu neotvírat. Podáváme nejlépe s dušeným červeným zelím a bramborovými knedlíky

Vylepšené řízky
Ingredience
řízky z krůtích prsou (nebo jakékoliv jiné maso vhodné na řízky), tvrdý uzený sýr, šunka nebo šunkový salám, sůl, mletý pepř, hořčice, vejce, hladká mouka, strouhanka, tuk na smažení
Postup
Plátky masa lehce naklepeme, osolíme a opepříme. Z jedné strany potřeme hořčicí, na ni položíme plátek sýra, znovu potřeme hořčicí a přiložíme plátek šunky nebo salámu. Celé obalíme v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance. Smažíme z obou stran na rozpáleném tuku. Podáváme s bramborami nebo bramborovou či nastavovanou kaší a čerstvou nebo sterilovanou zeleninou.

Dienstag, 18. Mai 2010

Bledá závist bulvárních novinářů

Petra Němcová je tím proslulá a bohužel tak od sebe odrazuje dost lidí, kteří to považují za směšné," řekla nám jedna kamarádka Němcové z modelingové branže. Petra žije už několik let v New Yorku, kde se věnuje nejen modelingu, ale i charitativní činnosti se svou nadací Happy Heart Found.

Jakmile ale kráska promluví ve svém rodném jazyce, dostane její mluva nádech cizokrajnosti, jako by se v Americe narodila a ,,tsechsky" se učila prvních deset lekcí.

Podobně je na tom i druhý nejkrásnější muž světa Josef Karas, který žil s rodinou deset let v Kanadě. „Když mi bylo šest, tak jsme emigrovali a vrátili se v roce 1995. V Kanadě jsem chodil do školy, a tak mi trochu přízvuk zůstal,“ míní Karas, jenž se momentálně prosazuje jak v českém, tak zahraničním modelingu.
Poslechněte si anglický přízvuk Josefa Karase ZDE!

Stejně jako Němcová proslul svou zapomnětlivostí rodného jazyka tenista Ivan Lendl. Toho, když žil v Americe a zhoršila se mu čeština, hodně lidí kritizovalo a odepsalo. (yas)

Milé dopisování

Píše Erik Ramert panu Rossu Hedvicekovi

Tak podívej se, ty vyjebaný kokote, na ty tvoje
bludy nejsem zvědavý. Ještě jeden mail od tebe
dostanu, ty psycho, tak ti přijedu zakroutit
krkem. Stokrát jsem se odepsal a stokrát se ty tvoje prolhané bludy vrátily.

Erik Ramert

Milý pojebaný Čechu,

děkuji za procítěny email a milá slova. Tvoje
adresa není v mém seznamu. Nemám ponětí odkud
můžeš moje maily dostávat, ale přímo od mne
určitě ne. Zeptej se nějakého svého kámoše,
jednoho z těch zapíčených českých expertů na
počítače, ať se ti podiva v headeru, odkud to máš
přesměrované, protože ty jsi očividně blbej jak
deset sviní a sám to nezvládneš, šůline. Já nemám
zájem posílat své maily - žádné články ostatně už
nepíšu, nějakému degenerátovi z Česka, který ani
není schopen je pochopit - nejsem podnikatel v
oboru "házení perel sviním" - ty dylino!

A přesměruj cokoliv ode mne, co ti i někdo jiný
pošle, přímo do koše a nebo to bez čtení vymaž. A
nebo i to je na tebe příliš intelektuálně níročné
, ty zasraná pycho českého národa!!!!???

S láskou a dojatou slzou v oku,

Ross Hedvicek

Montag, 3. Mai 2010

Posledních 24 hodin v životě Adolfa Hitlera

30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu a zbavil se tím zodpovědnosti za své činy. Posledních 24 hodin se věnuje Hitler své smrti při čemž v Berlíně umírají vojáci aby chránili svého vůdce...
Jak dlouho nás ještě vydrží chránit?, ptá se Hitler ráno 30. dubna velitele berlínské obranné skupiny Wilhelma Mohnke.
56tiletý tyran tisícileté říše, vládne nyní na jen 250 kvadrátních metrech, Hitlerova bunkru, který se nachází pět metrů pod novou Reichskanzlei v Berlíně, velitelstvím nyní již flikovaného koberce teritorií. Rudá armáda pronikla do Berlína, stojí již na Potsdamském náměstí, jen 300 metrů vzdáleného. Německý kancléř, který se nechá oslovovat "Führer", se konečně dostává na dosah Stalina a je mu přesto nekonečně vzdálený.
Pouhých 24 hodin mein Führer, nanejvýš, odpovídá Mohnke.

Více jak 24 hodin Hitler nepotřebuje. Jeho rozhodnutí je pevné: již minulý den nechal sepsat svůj testament, krátce po té, co se oženil s Evou Braun. Společně s ní hodlá spáchat sebevraždu. Nařídil, aby jejich mrtvoly byly ve dvoře spáleny. Na tuto akci objednává jeho adjutant 200 litrů benzínu, což v dané situaci a nouzi nebyl snadný příkaz. V žádném případě se nesmí jeho smrtelné pozůstatky dostat do rukou Stalina.
Těch 24 hodin, které mu zbývalo do vpádu Rusů do bunkru, chtěl Hitler žít, což stálo tisíce německých vojáků život. Každý den odporu přináší utrpení mezi vojáky i civilním obyvatelstvem. Hitler však vydává rozkaz: žádná kapitulace, boj do poslední patrony.
6:00
Počátek konce začíná. Rudá armáda vpadne do vládní čtvrti. Proti ní stojí 10 tisíc vojáků, kteří chrání Hitlera a dávají mu tím časový prostor pro jeho sebevraždu. V bunkru se nachází spousta cizineckých esesáků: Estonci, Belgičané, Finové, a Francouzi. Jejich motivace je strach. Přísahali Hitlerovi oddanost a oproti německým vojákům nespadají pod válečný zákon zajatců. Jejich osudem je vydání do svých zemí kde budou jako zrádci zastřeleni. V posledních otřesech světové války bojovali prakticky o svou vlastní kůži a stali se tím nejvěrnější Hitlerovi nohsledi.
8:00
Přes nepředstavitelný chaos v ulicích Berlína, pořádají esesáci hon na nevinné občany. Členové SS a Hiterjugend střílí na budovy, v jejichž oknech visí bílé vlajky. Obyvatelé jsou brutálně vyhnáni z domů a pověšeni na laterny. V tuto chvíli 30. dubna 1945 se rekrutují 14ti letí chlapci, aby bojovali svou poslední, beznadějnou bitvu.
9:00
Přísně tajené: deset německých emigrantů se vrací z Moskvy. Mají po kapitulaci vytvořit plány na novou politickou orientaci komunistického Německa. Jejich jméno: skupina Ulbrich. Byly již v tomto okamžiku rozdány karty pro založení DDR? Walter Ulbrich přijíždí do Berlína v okamžiku, kdy Adolf Hitler ještě žije.
12:00
Hitlerovy plány o jeho sebevraždě již nejsou tajemstvím. Každý v Führerově bunkru o tom ví a čeká se jen onen významný okamžik. Nálada v betonovém podsvětí je strašidelná. Přes dunící bombardování Rudou armádou a neustálého hučení elektrických agregátů se tísnivé ticho vkrádá do každého koutu. SS adjutant Otto Günsche musí Hitlerovi slíbit, že spálí jeho mrtvolu a i mrtvolu jeho ženy.
13:00
Führer obědvá. Podávají se špagety. Po obědě se Hitler loučí s manželi Goebels, se svými svatebními svědky, s Martinem Bormannem, se svou sekretářkou Traudel Junge a s ostatními spřízněnci. Eva Braun se také loučí. V tomto okamžiku zavlaje na Reichstagu sovětská, rudá vlajka.
15:30
Hitler odchází s Evou Braun do svých pokojů. Jsou nyní 24 hodin manželé. Během několika minut je po všem. Jediným výstřelem se diktátor zbaví zodpovědnosti a ponechá svůj národ svému osudu. Eva Braun se otráví. Obě mrtvoly budou rychle zabalené do dek a ve dvoře v kráteru po granátu polité 200 litry benzínu a zapáleny. Po bunkru se ozve volání: šéf je mrtev! Svědci vypráví, že se betonovým podsvětím rozlila vlna úlevy. Pojednou měl každý v ruce zakázaný alkohol a cigarety kolují mezi mužstvem.
16:00
Hitlerův poslední rozkaz zněl: nekapitulovat! Obránci Berlína ho dostávají teprve půl hodiny po smrti vůdce. V té době již pro mnohé vojáky slovo Führer netáhlo. 25 kilometrů před Berlínem se němečtí zběhové přidávají ke 12. armádě generála Walter Wenka. Wenk měl Hitlerův šílený rozkaz, protrhnout útočící Rusy a dostat se k vládní čtvrti. Jistě by se našli generálové, kteří by rozkaz Führera bezpodmínečně splnili, ne však Wenk. Zavedl svou armádu z dosahu Rusů, do Amerického zajetí. Jeho odvaha, nesplnit Hitlerovu snahu o oddálení své sebevraždy, zachránilo život několika tisícům vojáků.
18:00
Hitlerovi rozkazy měly účinek i po jeho smrti. Mnozí vojáci bojovali do předposlední patrony. Poslední náboj si nechali pro sebe. Ve dvoře Reichskanzleie stále hoří Hitlerova mrtvola. Nakonec zbude z jeho těla jen popel. Když se nová německá vláda rozhodne zahájit jednání o kapitulaci, je 20:00. V tomto okamžiku vyšlehnou poslední plameny z Hitlerova těla a uhasnou navždy....
Arnošt Valeš