Donnerstag, 21. April 2011

Velokonoční tradice a recepty





Je dvojí způsob, jak takto obarvit vajíčka. První je za studena, když se uvaří vejce a barvivo zvlášť. Po vychladnutí barviva se uvařená vejce do něho ponoří na 5-10 min. a potom se osuší.
Tímto způsobem získáme jemných, průsvitných nádechů různých barev. Může se nám však stát, že pokud vejce stále neobracíme, barva chytí nestejnoměrně.
Druhý způsob je za tepla, když se vejce vaří se zdrojem barviva dohromady. Takto získáme ostřejších barev a stejnoměrnějšího obarvení. Teplota napomůže barvivu vsáknout do skořápky.

Návod:
Na obarvení 8 vajec použít 900 ml vody se dvěma lžícemi octa. Vložit vejce do kastrolu a zalít je vodou tak, aby je překrývala asi o 3 cm. Přidat přirozený zdroj barviva, přivést do prudkého varu, snížit teplotu a vařit po 20min. Vyjmout vejce a opláchnout je vlažnou vodou. Pro ještě sytější barvu, nechat vejce ponořené v barvivu a dát do chladničky přes noc.
Sytě hnědá vajíčka: uvařit vejce v 900 ml kávy
Světle růžová vajíčka: uvařit 340 g balíček zmrazených brusinek v 900 ml vody s octem.
Tmavě růžová vajíčka: uvařit 4 hrnky nakrájených červených řep v 900 ml vody s octem. Stejně připravená vajíčka, když se ihned po uvaření opláchnou vlažnou vodou, se změní na barvu bezovou.
Zlatavá vajíčka: se docílí použitím 3 lžic kurkumy na 900 ml vody s octem.
Vejce barvy sieny pálené: uvařit 900 ml vody s octem a 4 napěchovanými hrnky slupek z hnědé cibule.
Tmavě levandulová vajíčka: uvařit 900 ml vody s octem a 4 hrnky zmrazených borůvek.
Světle modrá vajíčka: 2 hlávky červeného zelí na hrubo nakrájeného, uvařeného v 2.7 litru vody s 8 lžícemi octa. Vejce ihned opláchnout ve vlažné vodě.
Tmavě modrá vajíčka: stejně uvařená jako světlemodrá, ale ponechaná v barvivu v chladničce přes noc.
Žlutozelená vajíčka: uvařená v kurkumě a potom namočená ve studené barvě z červeného zelí. Podobné barvy se docílí použitím zelených vršků nové mrkve.
Jemně žlutá vajíčka: s přidáním pomerančové kůry.

MAZANEC NEBO VÁNOČKA





Ingredience
2 kg polohrubé mouky
400 g cukru krupice
400 g másla
20 g soli
2 lžičky citrónové (nebo pomerančové) kůry
4 žloutky
2 vejce
3 kostky droždí
asi 1 litr mléka
100 g rozinek
asi 1 lžičku koření (badyán, koření do perníku apod.)
100 g oloupaných mandlí
Postup:
Do mísy prosejeme mouku, přidáme cukr, sůl, žloutky, vejce, kvásek (droždí, vlažné mléko, trocha cukru), část vlažného mléka, rozpuštěné vlažné máslo a spařené rozinky.
Zaděláme těsto, mléko přidáváme postupně – množství záleží na velikosti vajec a vlhkosti rozinek. Těsto nesmí být řídké, aby se vánočka při pečení nerozjela.
Necháme asi hodinu kynout a pak rozdělíme na 6 dílů.
Každý díl na vánočku dělíme ještě na 9 dílů
(spodek pleteme ze 4 pramenů, prostředek ze 3 a copánek ze 2 navrch).
Upleteme postupně vánočky, potřeme vejcem a posypeme krájenými mandlemi.
Na vrchní copánek zapíchneme špejle. Po vykynutí dáme péct na 30–40 minut.

Na mazance vytvoříme z každého dílu bochánek, který na středu prořízneme do kříže, potřeme vajíčkem a posypeme mandlemi. Do středu dáme špejli.
Necháme vykynout. Mazance pečeme 2 na plechu, každý na samostatném kuse pečicího papíru, aby se daly otáčet. Ze stejného těsta můžeme vytvořit i jidáše nebo beránka.

VELIKONOČNÍ MAZANEC




Ingredience:
2 balíčky sušeného droždí
1 kg hladké nebo polohrubé mouky
1/4 kg změkklého másla
asi 1/4 l vlažného mléka
asi 1/4 l bílého vína
šťáva a kůra z 1 citronu a 1 pomeranče
200 g cukru
1 vanilkový cukr
špetka soli
1 vejce na pomazání
rozinky namočené v rumu
Postup:
Všechny ingredience smícháme a uhněteme těsto. Hněteme tak dlouho, až bude těsto hladké
a nebude se lepit. Necháme asi 1–1,5 hodiny vykynout.
Poté uděláme bochánek, nebo více malých bochánků, potřeme rozšlehaným vejcem,
uprostřed nařízneme křížek a pečeme v horkovzdušné troubě při 170°C asi 35–45 minut.
Kdo chce mazanec nazdobit malovaným vajíčkem, dá doprostřed mazance malou brambůrku zabalenou ve fólii. Po upečení vyměníme brambůrku za vajíčko.
Tip: Je možné, že se mléko a víno všechno nespotřebuje, nebo budete potřebovat o trochu více. Záleží to na mouce. Těsto by mělo být vláčné, ne tuhé, asi tak jako na štrůdl.

VELIKONOČNÍ MAZANEC II.

Ingredience:
1 kg polohrubé mouky,
250 g rostlinného tuku,
250 g cukru,
5 žloutků,
60 g droždí,
100 g rozinek,
100 g loupaných mandlí,
citrónová kůra,
anýz,
muškátový květ,
mléko a sůl.
Postup:
Tuk rozdrobíme do přesáté mouky, přidáme žloutky, sůl, cukr, koření a v mléce vykynutý kvásek. Vypracujeme tužší těsto, do kterého vmícháme rozinky a na nudličky nakrájené mandle.
Bochánek pomažeme rozšlehaným vejcem, uprostřed jej křížem nakrojíme asi 2 cm hluboko
a zvolna pečeme v předehřáté troubě přibližně 45 minut.
Těsto je na 2 mazance




VELIKONOČNÍ MAZANEC SPLÉTANÝ
Ingredience na 2 mazance:
500 g polohrubé mouky,
120 g másla,
120 g moučkového cukru,
125 ml mléka,
2-3 žloutky,
kostka droždí,
sůl,
citrónová kůra,
50 g rozinek,
50 g kandovaného ovoce,
50 g loupaných mandlí,
špetka muškátového květu,
vejce na potření,
50 g mandlových kostiček a moučkový cukr s vanilkou na posypání.
Postup:
Necháme vzejít kvásek. Do mísy prosejeme mouku, promícháme ji se solí, cukrem, muškátovým květem a citrónovou kůrou, doprostřed uděláme důlek, vložíme do něj žloutky, přidáme kvásek, rozpuštěné máslo a postupně přimícháváme vlažné mléko.
Vypracujeme tuhé těsto a necháme je vykynout.
Vykynuté těsto vyklopíme na vál a vpracujeme do něj rozinky, nakrájené kandované ovoce
a nasekané mandle. Těsto pak rozdělíme na čtyři díly.
Ze dvou utvoříme bochánky a další dva rozdělíme ještě na poloviny, vyválíme válečky
a po dvou je spleteme do copu.
Bochánky potřeme rozšlehaným vejcem a nahoru položíme věnec ze spleteného těsta. Mazance přeneseme na plech vyložený papírem na pečení, necháme ještě chvíli kynout,
pak je potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlovými kostičkami.
Pečeme v troubě vyhřáté na 180°C dočervena, zpočátku rychleji, později žár zmírníme
na 150°C.
Před dopečením přikryjeme mazance alobalem nebo papírem na pečení,
aby nebyl povrch příliš tmavý. Upečené mazance sypeme moučkovým cukrem s vanilkou.

HRNÍČKOVÝ MAZANEC

Ingredience:
3 hrnky polohrubé mouky,
1 lžička hladké mouky,
5 lžic cukru krupice,
1/3 kostky másla,
necelá kostka droždí,
neplný hrnek mléka,
2-3 žloutky,
sůl,
vanilkový cukr,
citrónová kůra,
rozinky,
vejce na potření,
mandle na ozdobu
Postup:
Recept je z hrníčkové kuchařky, ale upravila jsem ho pro domácí pekárnu.
Namočím rozinky. Do mísy dáme vlažné mléko, rozdrobíme droždí, přidáme 1 lžíci cukru, promícháme a posypu lžičkou hladké mouky. Rozehřejeme máslo, smícháme mouku se zbylým cukrem i vanilkovým, solí a citronovou kůrou, žloutky, rozinky a zbytek mléka.
Po vykynutí uděláme 2 bochánky a na plechu pod ubrouskem necháme ještě kynout
(asi 45 min). Potřeme rozšlehaným vajíčkem, posypeme mandlemi a dáme péct.
Pečeme v předehřáté troubě na 190 °C 15 min., poté snížíme na 150 °C a dopékáme 30 minut.
Bochánky nejsou moc sladké ani hutné, ale dobře se krájí a mažou máslem a marmeládou.

PUNTIKATÁ VAJÍČKA

Těsto:
½ citrónu
1 vejce
125 g cukru moučka
150 g másla
250 g hladké mouky
Na ozdobu
1 špetka barvivo potravinářské žluté
1 špetka barvivo potravinářské červené
125 g cukru moučka
3 lžíce mléka
Postup:
Mouku nasypte na pracovní desku, přidejte cukr a citrónovou kůru z půlky citronu.
Do středu rozbijte vejce a po stranách nakrájejte máslo.
Pomocí nože promíchávejte a sekejte, dokud nevznikne hrudkovitá směs.
Potom směs velmi rychle rukama vypracujte v hladké těsto.
Zabalte těsto do fólie a na hodinu uložte do lednice.
Vychlazené těsto rozválejte na pomoučeném vále na čtyřmilimetrovou placku.
Formičkou ve tvaru vejce (nebo pomocí papírové šablony a nože) vykrajujte vajíčka.
Vykrojené tvary poskládejte na plech vyložený pečicím papírem.
V troubě vyhřáté na 180 °Celsia pečte asi deset minut.
Upečená vajíčka sundejte z plechu a dejte vystydnout.
Moučkový cukr utřete s mlékem.
Takto připravenou polevu naneste na vychladlé cukroví.
Potravinářskými barvami na vajíčka nakreslete různobarevné tečky a nechte ztuhnout.

VELIKONOČNÍ VAJÍČKA


Ingredience
6 vajec
160 g krupicového cukru
180 g hladké mouky
2 lžíce kakaa
hladká mouka na poprášení
150 g másla
100 g moučkového cukru
50 ml vaječného likéru
100 g kandovaného ovoce
12 půlek kompotovaných meruněk
100 g bílé tukové polevy
Postup:
Vejce s cukrem ušleháme do husté pěny. Mouku smícháme s kakaem, prosejeme ji na vaječnou pěnu a dobře zapracujeme.
Těsto rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem.
Pečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C asi 15 minut.
Upečený korpus lehce poprášíme moukou, překlopíme ho na druhý pečicí papír a necháme vychladnout.
Máslo rozkrájíme na malé kousky a necháme změknout při pokojové teplotě.
Přidáme cukr, vaječný likér a vyšleháme dohladka.
Kandované ovoce nasekáme nadrobno a vmícháme je do krému.
Z vychladlého korpusu opatrně odtrhneme papír, na kterém se pekl, a povrch plátu potřeme krémem. Pomocí spodního papíru stočíme do rolády, kterou mírně zmáčkneme do oválného tvaru. Necháme ztuhnout v chladničce.
Meruňky dáme okapat. Polevu rozehřejeme.
Roládu nakrájíme na plátky silné asi 2 cm a z jedné strany je polijeme polevou.
Počkáme, až trochu ztuhne a pak do středu položíme půlku meruňky.
Necháme zcela ztuhnout a podáváme.

VELIKONOČNÍ JIDÁŠKY

Ingredience:
150 ml mléka
40 g droždí
100 g krupicového cukru
300 g hladké mouky
100 g másla
2 žloutky
2 vejce
150 g hrubé mouky
špetka soli
1 sáček vanilkového cukru
1 lžička nastrouhané citrónové kůry
1 lžíce rozinek
1 vejce na potření
Postup:
Do části vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme lžičku cukru, 2 lžíce hladké mouky
a vše rozmícháme. Kvásek necháme na teplém místě vzejít.
Změklé máslo se zbylým cukrem, žloutky a vejci utřeme v míse do pěny.
Přidáme vykynutý kvásek, zbylé mléko, prosetou hladkou i hrubou mouku, špetku soli, vanilkový cukr a citrónovou kůru.
Ze všech přísad vypracujeme hladké nelepivé těsto, které necháme na teplém místě asi 30 minut kynout.
Pak těsto znovu prohněteme a necháme ještě 20 minut na teplém místě kynout.
Těsto nakrájíme na kousky a rozválíme je na dlouhé tenké válečky, které stáčíme podle vlastní fantazie.
Dozdobíme je rozinkami, rozložíme na plech a necháme 15 minut na teplém místě kynout. Vejce rozšleháme a jidášky jím potřeme.
Pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 20 minut.
Po upečení necháme na kovové mřížce vychladnout. Hotové jidáše můžeme potírat medem.

JIDÁŠE JINAK

Ingredience:
200 ml mléka
100 g moučkového cukru
30 g droždí
300 g hladké mouky
100 g tuku (máslo nebo Hera)
2 žloutky
1 sáček vanilkového cukru
sůl
1 lžička nastrouhané citrónové kůry
1 vejce na potření
1 sáček skořicového cukru
50 g rozinek
50 g nasekaných vlašských ořechů
tuk na plech
Postup:
Z části vlažného mléka, lžičky cukru, droždí a lžíce mouky připravíme kvásek, který necháme na teplém místě vzejít. Tuk se zbylým cukrem a žloutky utřeme do pěny.
Přidáme vzešlý kvásek, zbylou mouku i mléko, vanilkový cukr, špetku soli, citrónovou kůru
a vypracujeme hladké nelepivé těsto, které necháme na teplém místě asi 30 minut kynout.
Těsto znovu prohněteme a necháme dalších 20 minut na teplém místě kynout.
Pak těsto rozválíme na plát silný asi 5 mm. Vejce rozšleháme a těsto jím potřeme.
Posypeme ho skořicovým cukrem, rozinkami a ořechy.
Stočíme do rolády, rozkrájíme na plátky silné asi 3 cm a rozložíme na vymaštěný plech. Necháme je ještě 15 minut kynout. Pak jidášky potřeme zbylým rozšlehaným vejcem.
Pečeme je v předehřáté troubě při 200 °C asi 18 minut.
Po upečení je necháme na kovové mřížce vychladnout.

KYNUTÝ VELIKONOČNÍ VĚNEC S TVAROHOVOU NÁPLNÍ

Ingredience:
30 g droždí
20 ml mléka
100 g moučkového cukru
400 g hladké mouky
2 vejce
špetka soli
špetka strouhaného muškátového oříšku
100 g másla
1 vejce na potření
400 g měkkého tvarohu
2 vejce
100 g krupicového cukru
2 sáčky vanilkového cukru
1 vejce na potření
20 g nahrubo nasekaných mandlí
Postup:
Droždí rozdrobíme do misky a rozmícháme je se 3 lžícemi vlažného mléka a lžičkou cukru. Kvásek necháme na teplém místě vykynout. Do zadělávací mísy prosejeme mouku,
přidáme vykynutý kvásek, vejce, zbylý cukr i mléko.
Ochutíme špetkou soli a muškátovým oříškem. Těsto částečně propracujeme a vmícháme rozpuštěné máslo. Pak je znovu důkladně prohněteme, až vznikne hladké vláčné těsto. Necháme je na teplém místě asi hodinu kynout a během této doby ještě nejméně dvakrát propracujeme.
Mezitím připravíme náplň.
Tvaroh dáme do mísy, přidáme vejce, krupicový i vanilkový cukr a vše utřeme do hladkého krému. Vykynuté těsto rozválíme na obdélník.
Rozkrojíme ho po délce na dva stejné pruhy, které potřeme tvarohovou náplní.
Těsto přes ni přehneme, okraje k sobě dobře přitiskneme a rozválíme na pramen.
Oba prameny stočíme přes sebe a na plechu vyloženém pečicím papírem z nich vytvoříme věnec. Vejce rozkvedláme, věnec jím potřeme a posypeme nasekanými mandlemi.
Pečeme ve vyhřáté troubě nejdříve 15 minut při 180 °C, pak teplotu snížíme na 160 °C
a dopékáme asi 30 minut.
Po upečení necháme vychladnout na kovové mřížce.
Střed věnce vyplníme barevnými vejci.

Dienstag, 12. April 2011

Potraviny v České republice

NECHCI VÁM BRÁT ILUZE, ale . . .
POKUD SE VŠAK PODÍVÁM NA KVALITU POTRAVIN, NĚKDY SI ŘÍKÁM, ŽE BYCH CHTĚL DÁT OCHUTNAT SVÝM DĚTEM TO, CO SE TU PŘED TĚMI DVACETI LÉTY JEDLO.

Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech, je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
DO ROKU 1994 PLATILY V ČESKOSLOVENSKU JEŠTĚ Z DOB MINULÉHO REŽIMU ZÁKONNÉ NORMY, KTERÉ NEDOVOLOVALY, ABY KLOBÁSY OBSAHOVALY MOUKU, ABY JOGURTY OBSAHOVALY ŠKROB ATD. ATD.
TYTO NORMY BYLY ZRUŠENY A V ČESKU ZAČALA DOSLOVA DŽUNGLE.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

POTRAVINY JSOU DNES SAMÁ N Á H R A Ž K A .

Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým).

Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. No - nekupte to !!!

Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy. Ale stojí to 4,90 Kč. No - nekupte to !!!

Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.

Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek. I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.

Kvalita některých másel není nic oslnivého, jsou nastavována vodou !!!

Většina čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.

České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo drůbežím separátem - co je to drůbeží separát ?. Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnosti se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40 Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd. jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte-li je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu ( SOM - strojově oddělené maso ) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví - akorát, že to žereme !!!
Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes. Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.



Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.

Různé bůčky a slanina jsou dnes vyráběny zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní !

Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.

Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.

Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky - které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo - semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko - krásné ohnisko civi- lizačních chorob a alergií. Neustále se snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% - na 20%.

U rohlíků se neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.

Kečupy a hořčice - nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.

Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného.

Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.

Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová.

Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo.

Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty.


P R O Š L É MASO
ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád
a podáváno jako specialita k letnímu grilování.

Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.




Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky.

Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.

Z českého piva se povětšinou staly „europatoky“ univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální jsou následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky.

Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno." A dalo by se pokračovat.

Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin.

Zmrzlina MAGNUM, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř - podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst.

Takové chuťovky, jako např. "dietní" DRŮBEŽÍ HAMBURGRY, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku.

ČEKAJÍ NÁS DOBY, KDY BUDEME DOSLOVA "ŽRÁT" TAKOVÉ POTRAVINY, JAKÉ ZNÁME Z FRANCOUZSKÉHO FILMU KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO, PŘIČEMŽ AUTOŘI SE BUDOU INSPIROVAT ČESKÝM FILMEM „NÁVŠTĚVNÍCI“, KTEŘÍ JEDLI AMAROUNY.

Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" - JEN BŮH VÍ, CO V TOM JE !!!

Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny. Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus !!!

ANO, TO CO BYLO ZA SOCIALISMU STANDARDEM A NORMOU - JE DNES LUXUSEM.

Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality.

V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např.nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa.

ČESKO SE V POSLEDNÍCH LETECH STALO POPELNICÍ či ODPADKOVÝM KOŠEM EVROPY.

JUDR. JAROSLAV JANEČEK
advokát, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR
správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze
člen Syndikátu novinářů

Montag, 11. April 2011

Facka a Arabská revoluce.



"Bože měj slitování s jeho duší, ať netekla krev nadarmo, dal jsi nám syna, který nám dal svobodu!" Hrob, u kterého žena naříká je obyčejný blok cementu, jež míří k Mekce. Nad ním vlaje tuniská vlajka. Její manžel, tichý kostlivec přidělává mramorovou desku s nápisem: mučedník Mohammed Bouazizi, narozen 29.3.1984, zemřel 4.1.2011.

Muž, co leží v tomto hrobě se podpálil a roznítil tím oheň po celém arabském světě.
To bylo tak: Mohammed Bouazizi byl obchodník s ovocem a žil v Sidi Bouzid, což je malé město ve vysočině 200 kilometrů jižně od Tunisu se 40 tisíci obyvateli. Lidé zde žijící se vždy cítili opuštěni světem, jejich město nebylo ani znázorněno na mapě počasí. Nebylo žádného úniku, nebyla naděje na lepší život. Kdo měl známosti pracoval v továrně zpracovávající rajčata, jiní kšeftovali s pašovaným libyjským benzínem, nebo sklízeli olivy na plantážích. Ti zcela chudí si našli krytý kout na tržnici a načerno prodávali ovoce. Mnozí měli akademické vzdělání s čímž si také neporadili. Nebylo žádné práce.
Mohamed neví co se děje ve světě, nemá zdání, že za jeden věrtel obilí který v červnu na burze v Chicagu stál 4,30 dolarů se v prosinci vyšplhal na 8 dolarů. Vnímá však, že jeho kára s ovocem má denně menší cenu, potraviny se zdražily a výdělku stále ubývalo.

Dne 17. prosince natrefí na trhu městkou pořádkovou úřednici. Faida Hamdi po něm požaduje povolení k prodeji, které Mohamed nemá. Pomeranče, mandarinky, hrušky a jablka na káře úřednice zabaví, jako to udělala ostatně dříve již několikrát. Co se pak stalo, neví nikdo přesně. V každém případě došlo k velké hádce a pokřiku, lidé se seběhli a pozorovali scénu. Nakonec úřednice mladému muži zabaví to nejcennější co vlastní: elektronickou, přenosnou, bateriemi napájenou váhu. Před přivolanou policií se obchodníci rozutekli jen kulhavý bratranec Mohameda, Ali, vyběhl ze svého obchodu a podívanou počal mobilním telefonem filmovat. Zda to je pravda se již niko nedoví, ale onen bratranec tvrdil, že Mohammed Bouazizi dostal od úřednice facku.
Jedno je jisté: když šel Mohamed na policii a požadoval svou váhu zpět, byl odmítnut. Jisté je také, že když později kolem 13. hodiny požadoval o rozhovor s guvernérem, byl opět odmítnut. Tu se před úřední budovou polil hořlavinou a zapálil se!

Že se Mohammed Bouazizi a Faida Hamdi dne 17. prosince potkali, byl osud, co vypráví příběh o facce, kterou byla zahájena revoluce. Je to příběh o autoritativním státě, který své občany ponižuje a ani je nenechá pracovat. Tento příběh udělal z Mohameda, obchodníka se ovocem hrdinou a úřednici Faidu, darebačku jež zavinila revoluci.

V době kdy Mohamed před úřadem hoří, sbírá jeho matka na farmě olivy. Její plat činí čtyři dináry, přibližně dvě eura za den. Když k ní přijdou policisti se zprávou, že je její syn nemocný, ví, že se stalo něco hrozného.

Bratr úřednice Faidy je toho dne doma. Bydlí nedaleko centra Sidi Bouzidu a úřadu. Je to učitel dějepisu a geografie, jeho rodina byla vždy nakloněna státu, jeho otec býval policejní šéf. Když přišla Faida domů, vypráví mu o tom, že se Mohamed podpálil, zrovna ten, co byl vždy tak klidný! Bratr, jehož jméno je Fauzi Hamdi byl odborář a tím pádem trpěný kritik režimu. Chodil ulicemi a vyžadoval sociální spravedlivost a lidská práva. Občas se pral s policií. Otec mu často vyčítal, že podhrabává sestřinu autoritu, že pracuje proti ní. Když jeho plačící setra stojí v domě musí se rozhodnout: pro ni, nebo proti ní! Rozhodl se, že se vypraví k domu guvernéra, aby zjistil, co se stalo.
Když dorazil k úřadu, viděl asi sto lidí, kteří se pokoušeli vniknout do budovy. "To vše zavinila tvá sestra," říkali lidé, když ho spatřili.
Fauzi se rozhodl, že odveze sestru do 30 kilometrů vzdálené vesnice k rodičům a vypravil se do města, do ulic demonstrovat.
Nastávají dny trvajících pouličních bitek studentů a mládeže s policií. Fauzi zapojí do bojů i své soudruhy z odborů, v noci zásobuje protestující jídlem a pitím, mnozí z nich jsou jeho studenti. President Zine el-Abidine Ben Ali, Tuniský diktátor posílá do Sidi Bouzidu stále nové policisty a vojáky.
28. prosince podléhá Ben Ali nátlaku ulice a jde navštívit obchodníka s ovocem Mohameda Bouazizi do nemocnice a pozve jeho matku do svého paláce. Zároveň posílá specielní jednotku, aby případ "facky" vyšetřila. Státní úřednici Faidu, jež ve službě státu fackovala, uvrhne do vězení. Diktátor chtěl lid uklidnit a předložit mu "oběť"!
Pár dní po tom, zemřel Mohamed v nemocnici a deset dní později, 14. ledna uprchl diktátor Ben Ali se svou rodinou ze země.
V té době leží hrdina v hrobě a bídnice Faida je ve vězení 80 kilometrů vzdáleného od Sidi Bouzidu.
Vězení je obklopené bílou zdí se čtyřmi věžemi. V šedivém Volkswagenu přijíždí její bratr Faouzi s otcem, bývalým policejním šéfem, stará elita, jež nyní nemá žádná práva. Musí přihlížet jak sestra a dcera sedí ve vězení, nyní již dva měsíce, bez výslechu, soudu, jen pro jednu facku. Facka, která padla a možná také ne. Faida to vehementně popírá. Je jí dovoleno se setkat se s rodinou, nesmí však mluvit o poměrech ve vězení. Od otce, který tvrdí, že jeho dcera je zřejmě poslední "politický vězeň" v zemi, dostává pytlík s ovocem a chléb. Otec těžko snášel, když viděl svou dceru, hrdou státní úřednici, plakat.

Faouzi Hamdi, neví, zda vyhrál, či prohrál. Jako odborář je rád, že zemí vzplanula horečka revoluce a boj o demokracií proběhl všechna města země, jako bratr cítí, prohru. A celá revoluce možná počala lží:

Zprávu, že se zelinář Mohammed Bouazizi podpálil, obdržel Ali Boazizi, majitel supermarketu telefonem. Mohamed byl jeho bratranec. Rozběhl se k úřadu guvernanta a ještě stačil spatřit, jak nakládají popálené tělo do sanitky. To by mohla být velká věc, myslel si a celý den filmoval mobilem mládež jak se potýká s policií. Kamarád mu pak materiál sestříhal a podložil chmurnou hudbou a vložil vše na Facebook. Pak zavolal do vysílače al-Dschasira a ještě tentýž večer televize vše odvysílala. Ali byl k vysílání mobilem připojen, představil se svým jménem a prohlásil, že byl Mohamed státní úřednicí zfackován. Dále řekl, že byl Mohamed držitelem akademického titulu, což nesouhlasilo, ale vystihovalo to situaci v zemi, protože většina vystudovaných nenašla zaměstnání. Celé televizní vysílání nahrál a zase vložil do Facebooku. Hned druhý den se vydali mladí lidé ve všech městech Tunisu do ulic a po prvních obětích na životech vzplanula celá zem.
Jisté je, že tato Facebook revoluce by nepočala, kdyby neměl Ali odvahu filmový materiál nahrát na internet. Byla to shoda okolností, že právě v den, kdy se Mohamed Bouazizi v Sidi Bouzid podpálil, al-Dschasira video odvysílala, protože se tajná police se zabývala kraválem na ulicích a internet byl cenzurou přehlédnut, nebo se spíše s touto možností nepočítalo. Byla to však otázka času, nadešla doba, kdy se pověstné vědro naplnilo poslední kapkou. Ali je hrdý, že se zásadně zasloužil o revoluci, i když si pravděpodobně tu facku vymyslel. To již nehraje žádnou roly. Je hrdý, že se v zemi nenachází nikdo, kdo chce být podplacen, ale to se jistě zase srovná, něco se mladá demokracie jistě od evropských vlád přiučí.

Nyní se do Sidi Bouzid nastěhoval nový duch. Matka Mohameda byla přece pozvaná do paláce diktátora, Ali byl zván reportéry do hotelů, to jistě dostali spoustu peněz?! Ano, nový duch se nastěhoval do městečka- závist....
Arno Valeš
Zdroj: německý tisk.