Samstag, 12. November 2011

Názory nejoblíbenějšího, poválečného kancléře

Spolkové republiky Německo, Helmuta Schmidta (92 let) k současnému politickému děni.

K Německé zahraniční politice:
Byl jsem velice překvapen Německou pozicí při hlasování k Libyjské resoluci v UNO. Pravděpodobně si spolková vláda nenechala dost času k rozmyšlení. Bezdůvodně postavila současná německá vláda Angličany a Francouze před hotovou věc. V momentální situaci Evropské Unie a světového hospodářství, v tomto neuvěřitelném zmatku na globálních finančních trzích, je obzvláště nezodpovědné, když se západní hospodářské mocnosti, v této strategické otázce nedokáží shodnout. Doufám, že to pro budoucnost EU nebyla prejudice. Říkám doufám a třikrát to podtrhávám.
O Evropě:
Na začátku 19. století, tenkrát chodil můj otec v Hamburgu ještě do školy, čítali Evropané 25 procent světové populace. Na konci tohoto století, ve kterém žijeme, to budou 4 až 5 procent. To znamená, že Francouzi, Angličané nebo Němci mají ve světové populaci "žádná celá nic" procent. Podobné jsou prognózy podílu Evropanů na tvorbě hodnoty v produkci ve vývoji lidstva na globálním trhu. To znamená, že když jednotlivé státy budou sledovat jen vlastní zájmy, nebudou mít, ze světového hlediska, žádnou váhu. Toto musíme mít vždy na mysli, když se jedná o nezbytnosti Evropské Unie.
O USA:
Zde platí totéž: podíl bílých severoameričanů neustále klesá. Již v polovině tohoto století budou potomci španělských přistěhovalců a afrických Američanů, obě skupiny povětšinou občané spodních společenských tříd, mít většinu volebních hlasů ve spojených státech. Bude to většina, která již nebude mít zájem kontroloval celý svět, být světovou policií. Budou mít spíše snahu dát dětem slušné vzdělání. Tady se zahraniční politika USA zásadně změní.
O Číně:
Od té doby, co se intenzivně zajímám o Čínskou společnost a historii, vzrůstá můj respekt před tisíciletou kulturní tradicí. Zrovna jako náboženská neutralita momentálního Konfuciusmu a mírumilovné zahraniční politiky ve mně vzbuzují respekt. Přes strašné události na náměstí Tian´anmen si Čína tento respekt zasluhuje.
O Islámu:
Čtvrtina všech států na světě je ovlivněna islámem, starým ctihodným společenským pořádkem. Pravděpodobně bude pro nás Evropany, abychom zachovali mír, velmi důležité, zda se dokážeme s islámskou civilizací vyrovnat,.
O vztahu mezi Německem a Ruskem:
Během mého života jsem byl vícekrát v Moskvě. V posledních deseti letech jsem poznal, že v širokém obyvatelstvu neexistuje nenávist k Němcům. A to i přes neuvěřitelné množství obětí na obou stranách. Tato skutečnost mne dělá šťastným. Naši přímí sousedi, Poláci, jsou stále plni nenávisti. Tento fakt vyžaduje od Německé zahraniční politiky opatrné diplomacie, zůstat s oběma národy v přátelském vztahu.
O krizi v Evropské Unii:
Evropskou historii posledních 900 let, můžeme označit jako neustálý boj centrálních mocností proti evropskému venkovu. Jako příklad uvádím Třicetiletou válku na německém území, s nepředstavitelným množstvím ztrát na lidských životech. Ještě horší příklad nám dodal Adolf Hitler. Aby se tento, neustále se opakující boj neopakoval, je pro Němce strategicky důležité, integrovat se do Evropské Unie. Tato úloha je dost těžká, ale jedno je jisté: máme krizi ale žádnou krizi existenční! Máme krizi evropských institucí a toho, jak se od Masstrichských smluv z roku 1991 vyvinuly. Jsou špatně vymyšlené a mají zcela nejasný koncept. Tady se musí nutně mnohé vylepšit!
O Euro
To, že je Euro ohroženo jsou jen blbé žvásty politiků a novinářů. Euro je již deset let, tedy od té doby co bylo zavedeno, stabilnější, než byla kdy německá Marka. Euro je stabilnější než dolar. Není bezdůvodné, že chytří Švýcaři, kteří penězům rozumí, si jejich Franky propojili k Euru.