Freitag, 23. Dezember 2011

Zakázaná láska



Příběh o Buddy a Pedro
Láska je prapodivná věc. Neváží si a nezachovává žádná běžná pravidla. Neskloní se před žádnou mocí a mění plány, které si jiný připravili. Obzvláště pak plány lidí.
Tuto zapeklitou situaci musí nyní řešit zaměstnanci ZOO v Torontu. A to každé ráno, kdy se před bránou zoologické zahrady cpe tisíce zvědavců. Lidé přicházejí z celé země, ne proto, aby strávili den se zvířaty, ale proto, že chtějí vidět Buddy a Pedro. Jsou to dva tučňáci, kteří se přes noc stali slavní, protože se milují. Milují se přes veškerou snahu zaměstnanců tomu zabránit. Háček je v tom, že jsou oba samečci. Jsou to vzácní afričtí tučňáci, jejichž rod by měl být zachován. O to se snaží zoologická zahrada v Torontě.
Jedině z tohoto důvodu byl povolen vývoz z USA. Všemu předcházela dlouhodobá papírová válka, zkoumalo se, zda samičky v Kanadě jsou dostatečně způsobilé avšak nanic. Dámy sice o samečky zájem mají ale ti však k sobě vzpláli láskou, mají oči jen pro sebe. Dělí si ryby, hnízdo a jsou k sobě něžní před očima celého světa.
V krutém boji o přežití však není pro lásku místo. Oficielní prohlášení ZOO znělo: této zakázané lásce uděláme konec! Buddy a Pedro budou rozděleny do různých klecí. Okamžitě se zvedla vlna odporu, během několika hodin se na facebooku utvořilo asi dvacet skupin, které se o lásku tučňáků zasazovali, příznivci homosexuálních a lesbických manželství v USA a v Kanadě šli na barikády. Mnozí politici se cítili donuceni, se ve svých proslovech malých milenců zastat.
Zoologická zahrada musela slíbit, že budou Buddy a Pedro odděleni jen krátce. Jen po tu dobu, než splní svou diplomatickou misi, kvůli které vlastně dostali výjezdní doložku do Kanady. Po té smějí žít s kým budou chtít, krucinál!!
Experti se domnívají, že oba tučňáci budou spolu žít až do konce jejich života. Našli se, milují se. Ve světě, který se rád drží všelijakých pravidel, všechna pravidla porušili. Láska je prapodivná věc: když jako blesk udeří, vše se změní. Žádné moci neustoupí. Naštěstí.
Zdroj: Německý tisk