Donnerstag, 10. März 2011

Nejnebezpečnější louka na světě.




Nikde na světě neleží peklo a ráj tak blízko u sebe jako v Yellowstone národním parku v USA. Jen několik metrů tu dělí křišťálově modrá, horská jezera, v metr vysoké trávě pasoucí se bizoni a neskutečné množství rostlin a jiné zvěře od obrovské komory plné roztaveného magmatu. Pod největším zeleným americkým archipelem bublá největší super vulkán planety.

Zdání, že v Yellowstone parku zůstal čas stát je mylné! Obrovská stáda bizonů, medvědi lovící pstruhy ve zpívajících říčkách, symbol spojených států, bělohlavý orel, kroužící nad duněním vodopádů, orchideje, vyrážející na pokrajích nekonečných, jehličnatých lesů a stovky ohrožených zvířecích druhů i rostlin, které jinde na světě již nerostou a nežijí, pějí lživou rajskou píseň!

Yellowstone je přírodní zázrak, je to největší souvislý ekologický systém spojených států, kde se ukrývá více jak 3500 bizonů stovky medvědů a vlků. Proč?

Odpověď na otázku je fascinující a zároveň děsivá. Národní park, jež se nachází více méně ve 2000 metrech nad mořskou hladinou, leží nad největším zásobníkem magmatu na světě. Toto, deset kilometrů hluboké peklo se nachází na mnoha místech jen několik metrů pod zelenými loukami a hlubokými lesy, na rozloze 2500 kvadrátních kilometrech. Je to právě onen super vulkán, který byl nedávno objeven na satelitních snímcích.

I při pozorném pohledu neprozradí plato Yellowstone, co se skutečně pod jeho povrchem děje. Deset tisíc termálních pramenů, i skoro 70° horká jezera sice napovídají o sopečné aktivaci pod zeleným rájem, jaké rozměry však komora magmatu má, bylo jasné teprve když geolog Robert Christiansen na satelitních snímcích NASA, kráter objevil: 70 kilometrů dlouhá a čtyřicet široká prohlubeň.

Tento tichý svědek posledního výbuchu sopky, pravděpodobně největšího co kdy Země zažila, který vědci odhadují na dobu před 640000 lety je příčinou zeleného a zvířecího zázraku. Dlouhá léta se totiž myslelo, že sopečná erupce je pouze ničivý proces. Krátkodobě viděno to souhlasí. Dlouhodobě je však vrstva popele a hornin blahodárné. Je to tak zvaný zelený Hotspot přírody.

Tak tomu bylo i v Yellowstone parku: po té co výbuch zničil louky a hluboké lesy vznikla z popele plnohodnotná minerály nasycená zemina, která dokázala dlouho v sobe vázat vlhkost. Následek: zárodky ve spálených stromech počaly klíčit, nové rostliny se tu usídlily, zvěř se vrátila a vše se proměnilo v nevídanou vegetaci.
Tato fascinující vegetace kterou vidíme, není jen zásluhou počasí a klimatu ale i toho, co se nachází pod ní. Dnes, 640000 let po tom co se roztrhla zem v Yellowstone a miliony tun magmatu a popele vyprskla jak pohádkový drak do ovzduší a celou region pohřbil pod vrstvou popele, se tu daří více jak 2000 druhů vegetace. Bobři si tu staví hráze, lišky, medvědi a pumy se plíží lesy a tisíce bizonů a jelenů se pasou na šťavnatých loukách.

Božský klid tu ruší jen gejzíry, které pod tlakem magmatu, ohňovým peklem pod národním parkem, stříkají až do sto metrové výšky. Pravděpodobně více jak dřív.

Ve skutečnosti se opravdu již několik let množí náznaky, že super vulkán v Yellowstone není uhašen, naopak, že se opět probouzí. Měření prokázalo, že se centrum kráteru v posledních padesáti letech o 60 centimetrů nadzvedlo, aby se v zápětí zase splasklo. Od roku 2004 se díly litosférických desek zvedají o osm centimetrů za rok. Zdůvodnění geologů: plyny a magma se rozkládají na velké ploše, roztavují stále více hornin, a působí tím, že se region stále nadzvedává a klesá. Jakoby se krajina nacházela na hrudním koši obrovského draka. Co by se stalo, kdyby se tato nestvůra skutečně probudila, to nikdo přesně neví.

Ohňová záplava kráteru by až do vzdálenosti 1500 kilometrů pokryla kraj pod šesti metrovou vrstvu prachu. Při posledním výbuchu roznesl vítr prašan po celé planetě. Sírové páry způsobily kyselé deště a zničily všechny ekologické systémy. Komora plná magmatu dosahující teploty osm set stupňů, se nachází již padesát metrů pod povrchem a její láva by dokázala zaplnit celý Grand Kaňon.
Jisté je, že Yellowstone park by tuto katastrofu přežil, ale asi by vypadal zcela jinak. Jak by dopadla naše planeta je přenecháno fantazii.....
Arnošt Valeš
Zdroj: Německý tisk