Vysoko, výše a ještě jednou výše. Hlasitě a s požitkem kvičí a jásá opičí miminko. Jeho matka ho vyhazuje nohama i rukama do vzduchu, stále znovu a opět od začátku. Pohled na tuto scénku zahřeje člověka u srdce.
Celé odpoledne pozoruje kalifornský fotograf Ken Bohn tuto rošťáckou zábavu a hru opic v ZOO v San Diegu. Potěšení!
Je to jednoduché slovo, které vyjadřuje lidskou vlastnost. Toto potěšení, kterým se matka a miminko opice celé odpoledne zabývají, kdy se potopí do hry která nedává žádný smysl.
Tato Bohnova fotografie oblétla celý svět a vzbudila u vědců pěkný zmatek. Zvířata si jen tak nehrají! Jejich hry jsou cílevědomé, které mají naučit motoriku, vytrvalost a sílu. Docílit smysl sebezáchovy, a naučit boji o přežití. V žádném případě tu nejde o čistou zábavu.
Kdyby zvířata znala zábavu, znamenalo by to, že se dokáží vžít do duše jiných bytostí, cítily soucit. Jako člověk.
K tomu nemají vědci žádný důkaz, nic co by bylo černo bíle měřitelné!
Maličký Bonobo na tomto obrázku však vypráví jinou povídku. Povídku jednoho odpoledne při kterém nic jiného neplatí mimo štěstí, spokojenosti a lehkosti okamžiku. Protože zde nejde o nějaký účel, smysl, ale o vroucí něžnost a štěstí. O zábavu dítěte a štěstí matky. Vše se odráží v obličeji malé opičky co víská při přemetech vzduchem. Je to zcela jednoduchý příběh o štěstí, pravidel života: být šťastný a to není výsada jen člověka!
Zdroj: německý tisk
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen