Láhev
31.05.2011
Jezdím s Pajdou na kole, totiž já jedu a on běží na řemínku vedle mne. Jsme dobře sehraný tým, vím, kde je nutno zastavit, kde si musí pejsek něco očuchat a kde musí vynadat kámošovi za vraty nějakého dvorku a kde se musí pomazlit s čubičkou. Takže naše cesta je pravidelná a tím pádem jezdíme denně dvakrát kolem tureckého krejčího. Turek má dílnu v jinak zcela opuštěném domu, jen v přízemí má dílnu. Mohu klidně říci, že co žiji v Německu, je ten dům opuštěný. Ze střechy má svod vody, rouru, co mizí v chodníku. A vedle té roury stojí již od ledna flaška od sektu. Pokaždé, když ji na kole míjím, zamýšlím se, proč ji nikdo nevyhodí? Dnes jsem došel k závěru, že tak asi přemýšlí každý. Flaška tam totiž stále stojí, jen vedle ní vyrostl takový vysoký plevel. Je milé, že některé věci na světě mají svá trvání....
Přesun
29.05.2011
Tak jsme se s Pajdou zase přesunuli z domova domů. Ano, jsme ve Frankfurtu. V sobotu měl Tomáš v hospodě nějakou veselku a tak by tam stejně nic nebylo a navíc bylo chladnou. Cestou do Frankfurtu jsem potkal sluníčko a tak jsem ho sbalil a přivezl. Je tu nádherně. Hlavně jsem chtěl jít s Hankou do Spessart Therme, protože o tento požitek v úterý s Mílou zameškám, protože tam nejsem. Mám spoustu na vyřizování a v sobotu se zase vracím domů. Jede se mnou Hanka a Helena, budou týden v Praze. Máme vstupenky na muzikál "Tři mušketýři". Bude to fofr, neboť je to v pátek a tak budu muset tancovat na dvou svatbách. Muzikál a kytary. Jinak je tady vše v pořádku, zlaté rybičky si plavou, ani nevědí, že jich pár budu převážet do Čech do dvou jezírek. Ve čtvrtek máme ten Vatertag a to budu zase grilovat u rybářů. A tak se zase ozvu...
Stříbrná Lhota, ráj zvířat
Štěňata
26.05.2011
Vendys má takové čistokrevné malé buldočky, bílé s černými skvrnami. V zimě je vyváděl v Praze v parku a stalo se nedopatření: nějaký sprosťák krve nečisté si s fenkou zaskotačil. Pravděpodobně se Vendys díval jinam, neb je slušně vychovaný. Výsledek jsou dvě krásná a hravá štěňata, které si vzal do péče náš hostinský Tomáš. A tak máme v hospodě o atrakci více. Pajda o ně však nestojí, jsou moc hravá a on je již starší pán…
Když se člověk rozčílí
25.05.2011
K události dnešního dne se odehrávaly již dávno nenápadné tiché příznaky. Tak třeba Robert rozbalil v hospodě poštu, což je jeho každodenní rituál, a odhodil jeden dopis Ireně. Na mou otázku „co ti to hází“ odvětila Irena že to je daň z nemovitosti. Počal jsem se pídit jak to že já nedostávám takovou složenku ale bylo mi řečeno ať se nebojím, že na mne nezapomenou. A nezapomněli. Dnes, když jsem šel zrovna s Pajdou do lesa, zastavila u mne pošťačka a sedě v autě, mi předala doporučený dopis. V něm výstražný text, že jsem neudělal daňové přiznání a že ať to okamžitě udělám, nebo mi seberou vše i se spodníma kalhotami. Asi to tam nestálo takto doslova, ale pro mě to tak znělo. Zavolal jsem tedy paní na příslušný úřad, byla tam a dokonce měla dnes i kontakt se zákazníky. Okamžitě jsem nasedl do Tiguana, naladil navigaci, nabral směr na Prahu a zaparkoval před úřadem na chodníku (jinde místo nebylo)! Paní mi vše ochotně nadiktovala a já u pokladny zaplatil řádně, jak se od občana očekává. Avšak pokutu 500 KC ještě dostanu, to se nedá nic dělat, když už byl doporučený dopis odeslán, řekla paní úřednice smutně koulejíc očima. Opustil jsem chodník nedaleko pankrácké věznice, pozorován nevraživě jedním pánem co před vchodem do úřadu kouřil a zmizel v hloubce Brdských lesů. Jak jsem dnes na sebe pyšný….
Dabing
22.04.2011
Již několikrát jsem byl osloven lidmi, mezi něž patří i starostka Mníšku, má sestra a mnoho dalších, že Češi mají nejlepší dabing na světě. Ptám se, jak na to přišli? Jak to mohou posoudit, neznajíc nějakou řeč, ze které byl film dabován. Já osobně jsem viděl „Vratné lahve“ a „Kolju“ dabované do němčiny a mohu říci, že to byl požitek.
Seděli jsme onehdy s Petrem, synem souseda, který ve studiu dabingu pracuje jako zvukový technik a na toto téma se bavili. Takže, dabing je dobrý i špatný, to podle toho, kolik je firma, která chce nějaký film přeložit, ochotna investovat. U velkofilmů může trvat i celý rok, u běžných televizních filmů běžně jeden den. Pomocí digitální techniky není nutno, aby ve studiu byly všechny herci součastně. Tak například paní Zázvorková přijde v osm ráno a namluví všechny dialogy jedné postavy, pak se dostaví jiný herec a namluví zase své dialogy jiné postavy a tak se stane, že koncem večera je celý film namluvený. A jak se vymaže originální mluvené slovo? Jednoduše, studio dostane film s hudbou a doprovázejícími zvuky bez dialogů. Herci tam sice otvírají ústa ale není nic slyšet. Jsou to tak zvané mezinárodní míchací pásy. Tyto za den namluvené filmy nejsou moc kvalitní. Někdy tam ujede ozvučení mluvy o několik vteřin, což se často nachází u filmů stažených z internetu. Je to asi slabost digitalizace, kterou známe i z poslechu televize za bouře. Super moderní technologie jednoduše není s bouřkou kompatibilní. A tak se dá říci, že český dabing je někdy vynikající ale běžně nestojí zanic.
Bouškovi
21.05.2011
Ve čtvrtek jsem si připadal jako tenhle pán: VIDEO Nejprve jsem byl pozván na oběd na písky. Cestou tam jsem vyzvedl kýbl slepičího trusu a nechal stát před vchodem k Vendysovi. Jeho paní to prý nechá zkvasit a je to dobré jako hnojivo. Brrrrr. Pak jsem pomáhal Zdeňkovi s ukládáním fotky na stránce Svobodných Brd. Po té měla Jana nachystaný oběd, výborný, korunovaný dvěma lahvičkami dobrého vína, posléze volal Bouška, že stojí před mým domem se svým kempinkovým autem a čeká na mne v hospodě. Tak se sedělo až do dvou a posléze ještě doma. Ráno bylo kruté. Sotva jsem uvařil hostům snídani, kteří posléze odjeli, uložil jsem se na gauč a oddal se marodění. Jelikož byl pátek, šel jsem do hospody na kytary, nevěříc, že se bude něco obzvláštního dít, ale jako vždy, když se nic nečeká, dopadne večer výborně…
Cesta na Měřín VIDEO
18.05.2011
Cesta na Měřín je vždy zážitek. Míla byl toho názoru, že vyzkoušíme tentokrát tu cestu co nám navrhuje Zuzana z navigace. Je to dobrá společnice, na žádnou nadávku se neurazí a mele si stále svou. Zábava je s ní k popukání, čekám, že mě jednou pošle do háje. Ale ne, je to ženská klidná a nedává najevo žádné emoce. Zpět mne Míla vedl zase jinudy, to abych poznal krásu kraje. Ale koupaní je v Měříně v plavecké hale vždy zážitkem…
Nová televize
16.05.2011
Koupil jsem si novou televizi. Samsung. Měl jsem na flešce film jménem: Síla Country. Podobná zápletka jako známý film První dáma Country music, s Loreta Linn. Hezké záběry a pěkná muzika. Honil jsem to přes laptop přes HDMI kabel. Ve scénách, kdy orchestr na podiu hrál a zpěváci zpívali a diváci šíleli, televize drnčela jako bakelitová. Tak jsem ji dnes jel vyměnit. Koupil jsem LG a již ani ten laptop nepotřebuji, neboť přístroj vlastní svůj USB přípoj. Technika je nádherná věc!! Ovšem, když funguje….
Cesta se rýsuje
16.05.2011
Po naší sobotní schůzi se plán naší cesty docela rýsuje. Chceme jet již v pátek a přespat v Rakousku. Netušil jsem, že taková štreka co já jezdím autem do Frankfurtu pro motorkáře není tak jednoduchá. Jedním tahem to neujedou. Pojede asi devět motorek. Přece to asi bude dřina bojovat proti odporu větru. PLAN Takže se po přespání v Rakousku, (hotel ještě nemáme) pojede do Slovinska, kde je již něco zamluveno a odtud se budou dělat nájezdy do Chorvatska, do Itálie a do různých hor. Každý den se budeme vracet a pak zase přes Itálii domů, do Čech…
Zuzana nepřišla VIDEO
14.05.2011
Včera v pátek se sešlost v hospodě zase povedla. Nečekaně přijela Lea s Luďkem, Jana tu byla také. Dlouho jsme si mysleli, že nepřijede, ale ona se zakecala s Mílou a dostala kytičku a skalničky. Kluci s kytarami přišli také v početném množství, akorát Láďa postrádal Zuzanu. Ona ho totiž moc fascinuje. No, ale nepřišla, nikdo nevěděl kde byla. Dnes večer máme schůzi, bude se plánovat výlet do středomoří.
Für Oliver
13.05.2011
Nun ist es wieder so weit, lieber Freund, heute bist Du, wie jedes Jahr, ein Jahr älter. Ich wünsche Dir und Deinem Lieben alles Gute! WIDEO
Schůze
12.05.2011
V průběhu večera se dostala řeč na plánovaný výlet do Rakouska a Slovinska. Kluci jedou na motorkách a jedu s Tiguanem. Bude to velká akce a tak je potřeba svolat schůzi a domluvit podrobnosti. V sobotu v sedm v hospodě. Pajda jede také jakožto průvodce a hlídač, kdybychom jeli s Rykytanem do bobří zátoky, tak by to byl slavný pes: Sedm Šrámů.
Jdu a nevidím
12.05.2011
Včera si to činu z lesa, jako vždy s Pajdou a míjím hospodu. Počítal jsem, že pozdravím lidi, co budou sedět pod slunečníky a dojdu domu dát napapat pejskovi, vezmu si nějaký svetr, až se ochladí a přijdu. Pod slunečníkem tomu nejblíže k silnici seděli dva lidi, pán a paní. Teprve, když se Pajda udiveně zastavil a koukal jako, co děláš, to neumíš pozdravit normálně, jsem se po tom páru znovu podíval a oni to byli Robert s Irenou. V tu dobu a tam venku jsem je jednoduše nečekal. No obrátilo se vše k dobrému, já se omluvil a Irenka mi to odpustila.
Záhada chytrého telefonu
10.05.2011
Potýkal jsem se tím nejméně 14 dní. Pojednou jsem dostával SMSky, také padesát denně ve tvaru třeba 2299(1226) H, a i jiné variace. Myslel jsem, že se ze mne stane magor. Vycházel jsem z toho, že jsem něco na telefonu aktivoval a teď nevím kde. Pravděpodobně to byly znaky vysílačů, které si můj mobil podávaly. Kdykoliv jsem zahlédl v hospodě někoho o kom jsem nabyl dojem, že telefonům rozumí, žebral jsem o radu, ale nikdo neměl zdání. Až včera večer: zeptal jsem se děvčete, které bydlí s Michalem v hospodě a ouhle. Ona si věděla rady. Zavolala operátorovi, sdělila mu typ mého chytrého telefonu a do dvou minut přišla SMSka kde bylo vypsáno, jak tu službu zrušit. To jsem si oddechl…
Poprvé
10.05.2011
V sobotu jsem byl opět u kamaráda v Davli. To obnášelo skutečnost, že jsem prvně přenocoval v Tiguanu. Přesně na to jsem si auto vybíral. Sedačky se dají tak složit, že tam vznikne pohodlná plošina na spaní. Madraci a peřinu si vezu sebou. Před tím jsem spaní vyzkoušel na zahradě. Je to pohodlný a kupodivu lépe přístupnější než u Espace, přestože je Renault mnohem prostornější. Takže, když má únava vystupňovala na bod, kdy normálně odcházím domů, odešel jsem z Chýše k Vltavě a zalehl s Pajdou do lůžkové úpravy Tiguana. Když jsem však usínal, musel Pajda asi změnit pozici a spustil se alarm. Žádný problém, klíčem jsem udělal cvak, cvak a bylo ticho. Zrovna v té tichosti se Tiguan znovu aktivoval a na další alarm bylo zaděláno. Houkal jsem údolím, kde se slévá Sázava s Vltavou asi třikrát té noci. Pěkně se to odráželo od skal. Samozřejmě tam bude Vorrichtung, kterým se asi dá alarm vypnout, ale já ho ještě nenašel…
Závist
09.05.2011
Jdu si takhle s Pajdou kolem chat a tu zaslechnu rozmluvu, pána s paní. Jak jsem vyšel z lesa, viděl jsem, že to je paní listonoška a něco na zahradě pánovi předává. On si jí stěžuje, nevím na co, to jsem nerozuměl. Jako vyslovení lítosti, či upozornění na spolucítění říká tato: to vám nezávidím! Je to běžné rčení, ale zdá se mi divné. Vycházíme z toho, že si navzájem závidíme a když to zrovna není ten případ, tak si oznámíme, že si nezávidíme? Soused si zlomil nohu tak mu nezávidím a když půjdu kolem tak mu to řeknu, protože on vychází z toho, že mu vše závidím, i tu ranní kávu a chleba a ty slepice co mu nesou ale tu zlomenou nohu zrovna ne. Je to jako bych jinými slovy říkal, tu chalupu to auto, ženu a děti, posekanou trávu, motorovou sekačku, to vše ti závidím ale tu nohu ne. Abych nebyl nařčen, že lidem závidím, protože takhle jako si tu přemýšlím já může přemýšlet sto jiných lidí, řeknu, když si soused zlomí nohu: to mne ale mrzí! Bolí to? Mám doma Ibuprofen, nemám vám přinést? No, nebudu to takhle přehánět, aby mi pak lidi neřekli, že jsem zlomyslný…
Čeština záhadných slov
07.05.2011
Běda tomu, kdo v této zemi, ač narozen, léta nežil. S návratem se provinilec dostává do dilema, neboť pochytí velice brzo, že rodný jazyk nelenil a žil si svým způsobem. Éčko je například Čechy opovrhované Euro. Nemíním tady vypisovat jiné příklady, to by bylo na román. Tudle jsem pochytil nové slovo, pravděpodobně odborné. Kamarád Míla si občas pozve maséra a tak jsem se chytil příležitosti, když tu ve Stříbrné Lhotě byl a pozval jsem si ho také. Pro starého člověka je masáž balzámem. Na masérském stole, který si masér přinesl, jsem se měl, sedě zády k němu nechat padnout do jeho sevření, což jaksi odporovalo lidskému pudu sebezáchovy. Myslíte že mne udržíte?,byla má starost. Na to on: nebojte se, já vás nezarakvím. I když, pokračoval v útěše, můj profesor říká, že každý masér má mít svůj hřbitov. To slovo nezarakvím mne tak pobavilo, že jsem se do jeho paží s klidem nechal padnout. A jak vidíte, přežil jsem to.
Kanalizace VIDEO
06.05.2011
Konečně se kanalizační práce přesunuly o kousek dál, směrem k Mníšku. Jednu výhodu to mělo: otřesy půdy, při výkopech a zase při zahrabávání vozovky se krtek asi naštval a je pryč. Kdy bude ale kanalizace spuštěna je ve hvězdách, prý nejsou peníze. Na každý úsek tu máme jinou firmu, která prý nedostane zaplaceno. Tak město vezme jinou a ta se asi těší, jak také nedostane zaplaceno. No, to jsou řeči co se vedou zda je to pravda se my občané asi nedovíme.
Bin Laden VIDEO
04.05.2011
Vyslechl jsem si včera velice zajímavou rozmluvu, mezi dvěma pány, kterým je již více jak devadesát let. Každému zvlášť. Byl to starý spolkový kancléř Helmut Schmidt a žurnalista a znalce světa muslimů, pana Peter Scholl-Latour. Na jedné straně Schmidt, zatrpklý atheista a hluboce věřící Choll-Latour. Oba se shodli, že zabitím Bin Ladena se dostalo zadostiučinění mnoha brutálních teroristických útoků, mnoha zabitých, na druhé straně tu však USA porušilo všechna mezinárodní práva a respektování výsostných hranic. Rozmluva je velice zajímavá. Přinesl jsem z moudrostí těchto pánů, že Bůh neexistuje, ani u křesťanů, ani u muslimů. Dále pak, že tímto aktem, který se hodí do krámu jen presidentu Spojených států, budeme mít ještě více teroristických útoků, že Laden již dávno nebyl koordinátorem zločinných útoků, pouze figurou, jakousi modlou. Že ho Američané našli a zabili, s tím musí každý soudný člověk souhlasit. I já….
Babička
02.05.2011
Zážitek z hospody, ještě o velikonocích. Dáša měla nějakou návštěvu, několik lidí, kteří okupovali naši hospodu a dost pili. Na tom by nebylo nic zlého, jenomže obsadili náš stůl a na to je Zdeněk háklivý. Navíc, když se jednalo o tom, že by si přesedli, počal nás jeden mladík oslovovat "babičko a dědečku". Je jasné, že to skutečně v jeho očích jsme, ale připadalo nám to divné. Celá parta co se tam schází je věkově pěkně promíchaná. Od oka tak od osmnácti do hodně přes sedmdesát. Všichni si tykáme avšak mladí nepřestávají být k nám starším uctiví. Pravděpodobně tomu neznámému mladíkovi něco v hlavě nehrálo. Neměl tam vše dobře srovnané. Vyjádřit to německy: neměl všechny hrnečky v kredenci! Každý jsme se již dočkali a ti mladší se také toho dožijí, že dostanou v autobusu uvolněné místo. To je koloběh života, ale nechat si říkat dědečku bych raději očekával od vnuka, či vnučky.
Je první máj, je lásky…
01.05.2011
..čas? kdo si nepospíšil, ten polibek pod rozkvetlým stromem nestihl. Bouřky a liják skoro všechny květy opršely. Byl jsem v Kytíně na hřišti, tam rokovaly čarodějnice za rytmu bigbítu, v Mníšku na náměstí se hlasovalo o nejlepší létající ženu mobilem. Zajímavé bylo, že soutěžící byly vesměs holčičky obecně třídního věku. Na plácku u zámku bylo plno lidí, Pajda neměl obojek a tak se o mne bál, že mne nespustil s očí. Nakonec se přece zaběhl, ale dobře to dopadlo. Pak jsem skončil u naší hospody, kde také hořel oheň. Až na Irenku tam žádná jiná čarodějnice nebyla. Navíc jí bolela kolena a chodidla a tak nelétala. Ale asi jí Bertík nekoupil nové koště.
„Temnější noc! Zde v noční klín
ba lůny zář, ba hvězdný kmit
se vloudí tam jen pustý stín,
tam žádný, žádný, žádný svit,
pouhá jen tma přebývá.
Tam všecko jedno, žádný díl
vše bez konce tam není chvil,
nemine noc, nevstane den,
tam času neubývá.
Tam žádný, žádný, žádný cíl
bez konce dál bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá.
Bez konce ticho žádný hlas
bez konce místo noc i čas
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.“
Karel Hynek Mácha
