Večer v jedné hospodě. VIDEO
31.8.2011 19:01
Včerejší den s Hankou se vydařil. Byli jsme se koupat, Míla se ani nestyděl, v bazénu byla legrace. Pak jsme se stavili na obědě a po té jsem se zdekoval do soukromí mého podkroví. Hanka pod záštitou, že se bude dívat na televizi, uklidila celý dolejšek. Pak jsme šli do hospody a ta se vydařila. Kluci chtěli hrát ale stále se hádali o akordy, no je to s nimi stále stejné. Dnes jsme byli s Hankou na Marjánce a potkali jsme tam Káju s Monikou, sousedky s dětmi a mou holičku. Byl nádherný den. Koš prádla od Drobečka byl docela lehký…
Čumilové
30.8.2011 17:06
Co vše čumilové nezaviní. Třeba jako když jde chlap, ohlédne se po pěkné kočce a narazí na poluliční laternu. Bác! Dnes jsem vezl Ungrovi na letiště, protože jim všechny možnosti odpadly. Již v půl osmé ráno. Jeli jsme tím novým tunelem před Zbraslaví na pravou stranu. Pak počala zácpa a po chvíli se vytratila a my jsme viděli bouračku ale v proti směru. Všichni čuměli. Bylo mi jasné, že tudy nepovede cesta zpět a tak jsem jel z Ruzyně na Plzeň a v Loděnici jsem uhnul, že podjedu přes Brdy ale cesta byla z Řevnice přes kopce neprůjezdná. Tak jsem se vracel na Černošice a dostal jsem se Řitku. Mezitím Hanka ztroskotala na náměstí v Mníšku a tak jsem ji naložil a jeli jsme pro Mílu a jako vždy v úterý do Měřína na koupaliště. V Měříně jsem dostal SMS: Víš co dělá ten můj dobrák? Sedí v tvým křesle na zahradě u vás a dělá Pajdovi společnost aby mu nebylo smutno tak, čau, Milena
Když si Hanka věšela plavky na kolotoč na sušení prádla, zpozoroval jsem, že jsou všechny kolíčky uklizené do košíčku. To byl určitě Venca. Díky…
Jak to myslel?
28.8.2011 16:12
Divné věci se dějí v naší hospodě. A vůbec to byla zmatená sobota. Nejdříve jel Tomáš ze Staňkova bez Jiřiny, pak se pro ni vrátil a pak, si volala kamaráda aby ji vyzvedl. Mezi tím volal Mirek, že má housle v hospodě ať přijdu, že Tonda nemá kytaru. Tak jsem tam zaběhl na dvě vína zahrál si s Mirkem tři písničky a zaslechl, že má Miloš ubytovat dva hosty v penzionu. On se o to teď stará. Dva mladí muži přišli k výčepu a slyším, jak se jich Miloš ptá: tak chlapci, chcete spát v jedné posteli, nebo si přejete dvě. Jelikož měl Robert narozeniny a já od něj dostal velkého panáka, křikl jsem: berte jednu, je to levnější. Na to jsem sklidil Robertův zlý pohled. A ještě maličkost: pozdrav do Švýcar M. a L. SMS došla. Zdrvím…
Podivín
27.08.2011
Každý jsme nějaký. Avšak můj bratr je velice kvalitní podivín. Volal mi ve čtvrtek ať přijdu na oběd. Při vjezdu do dvora mi nařídil, ať zajedu do garáže, že "tady jezdí auta". Samozřejmě jsem ho poslechl, neboť vjezdy vozů do jeho dvora jsou vždy hra v loterii. Buď mne sekýruje švagr, nebo sestra a tak jsem tomu přikázání nevěnoval myšlenku. Za haldou dřeva co se ve dvoře válí již měsíc je takové posezení a tam se podával oběd. Po chvíli lehkých řečí se bratr ozval: "oni se stěhují". Řekl jsem "hm" a nadále nejevil zájem o jeho starost, netuše co mi chtěl sdělit. Vtom se otevřela vrata do dvora, (jsou dálkově ovládaná) vjela dvě auta jedno s vozíkem. Pajda vylítl a počal štěkat, on totiž vždy brání to, kde právě je. Pak jsem již zaslechl slova muže:"a tenhle pes Vám tu nevadí?"
Odvolal jsem tedy psa z útoku a pak se dozvěděl, co se stalo. Bratr přijal nové nájemníky, kteří se již týden do pěkného a velkého bytu co pronajímá stěhovali. Pak přistihl bratr jejich pejska, jak zvedl nožičku a označkoval si jeho auto. Tedy jedno kolo. Pak pejska zahlédl ještě v zahradě u nějakého stromečku! Chápete to? To vše patří bratrovi a ne tomu pejskovi a tak nájemníky vyhodil. Právě se stěhovali Bůh ví kam. Já jsem k tomu neměl komentář, přestože mne o něj bratr několikrát žádal. "No co říkáš? Mám pravdu?" chtěl vědět. Protože jediné zvíře, které kdy měl je rybička v bazénku, zakroutil jsem hlavou: "Ty jsi neskonalý vůl. Kdybys jednou v životě poznal lásku psa, tak bys tohle neudělal!"
Tu mne napadá v této souvislosti starší příhoda: Bratr má postiženého syna, který není schopen se sám pohybovat. Jakýsi lékař poradil Monice, (švagrové) aby si pořídili pro syna nějaké zvíře. Muselo to být pro ně nehorázné doporučení, protože se vedlo mnoho telefonátů, až se shodli na králíčku. Králíček se v novém domově ohřál jen jednu noc, za neustálého řvaní postiženého chlapce (16 let) že museli zvířátko vrátit….
Zase doma
26.08.2011
Ráno, přesně jak slíbila, přinesla Radka snídani a tak jsme se na dvoře nasnídali. Marek k tomu také přišel a samozřejmě se mluvilo o Strassenfestu, o tom, jak se Marek s Radkou objímali a on o tom již nevěděl, o tom jak si Radka ustlala na záchodě a také o tom nevěděla. Když však přespávala u mne na gauči, přišel k ní Pajda a o tom věděla. Proč jsem do toho obýváku nešel také? Ach, Andy, její manžel tam spal také a ten by mi nedovolil co směl Pajda.
Předevčírem jsme tu měli v noci krutou bouřku. Najednou rána, že by se v jednom krve nedořezal a pak liják. Oba slunečníky, které jsem nechal přes noc roztažené nalítly na plot a trčely tyčemi do ulice. Záhadným způsobem se nepoškodily. Pak jsem neměl celý den internet. Dnes se mi podařilo ho opět nabudit. Drobečkovi jsem napsal jídelníček na celý víkend, tak budu mít trochu volna…
Hotová jídla
Kuřecí vývar s těstovinou 25,00
Drštková polévka 25,00
____________________________________
150g Hovězí guláš sypaný cibulí
Houskový knedlík 70,00
150g Záhorácký závitek,
Bramborový knedlík 70,00
150g Pečená selská kýta,
Bramborový knedlík, zelí 70,00
150g Smažené kuřecí stehno, brambor 70,00
150g Katův šleh z vepřového masa,
hranolky 75,00
150g Kuřecí steak na čerstvém salátku 75,00
120g Smažený Eidam, hranolky
Tatarka 90,00
150g Kuřecí řízek, brambor, okurka 110,00
Hurá
22.08.2011
Můj Tiguan má opět křišťálové přední sklo. Dnes ráno mě Annabella odvezla do Hanau, kde na mne již čekali, udělali si kopii zelené (pojišťovací) karty a po poledni bylo vše hotové. Dostal jsem klíč (aniž bych něco platil) a nasedl do pěkně umytého autíčka a pádil domů. Bylo jasné, že tak jednoduché vše asi nebude. Jelikož bylo horko pustil jsem si klíma a ono pořád nic. Sice to foukalo ale nebylo to studené. Tak jsem již vyhlížel výjezd z dálnice, že se vrátím, když tu mi padl zrak na písmenko AC (air-Condition) které nesvítilo. Byl jsem tuhle zpocený a tak jsem ho vypnul. Takže nadávky co mi zrály na jazyku jsem vyplivl a jel dále. Mezi tím již rybáři počali vyklízet dvůr, až to udělají vjedu doň autem, naložím a ráno pádím domů...
43 let
21.08.2011
Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Dnes je to 43 let, co obsadili spojenci Varšavské smlouvy bývalé Československo. Já sám jsem v republice nebyl, dostal jsem se na brigádu do Frankfurtu. Tenkrát, za Pražského jara to šlo. Pan Janovský, provozní z domu potravin, vedl restauraci Drugstore up to date, která stála ve středu Frankfurtu hned vedle Wienerwaldu. Pořádal se tam tehdy týden české kuchyně a já zrovna vařil ve sklepní kuchyni knedlíky, když za mnou přiběhl pan Janovský se slzami v očích, že jsme byli přepadeni. Nechápal jsem tenkrát co měl na mysli, neboť jsem o politickém dění neměl ani zdání, protože celé mé okolí mluvilo řečí, které jsem tenkrát nerozuměl. Pohledem zpět si říkám, jak chytře dokázali ruští komunisti do posledního okamžiku to obrovskou akci utajit! Nedávno jsem se dočetl, že pohlaváři SSSR vůbec neměli v úmyslu něco podobného učinit. Ovšem KGB nenávistně pozorovala dění při Pražském jaru, poslala mezi Čechy špicle a provokatéry a celé dění v Kremlu zveličovala. Jaké to podobenství k napadení Iráku kdy se odhalilo, že vlastní zbraně hromadného ničení, což se nikdy nepotvrdilo...
Strassenfest 2011 VIDEO
21.08.2011
Sobota se vydařila. Pouliční slavnost byla obdařená krásným počasím. Pan starosta nemohl narazit symbolický sud piva, stavěl se k tomu jako by ještě nikdy nedělal a nakonec se nechal pivem postříkat. Během dne se mi spálila u studny pumpa a tak jsem jel do Bauhausu pro novou. Dnes jsem byl domluvený s Pepou, že mi ji pomůže nainstalovat, ale nebyl jsem k probuzení a nakonec Adrian Pepu vyhodil, že spím. No kámoš se na mne nezlobí a přijde ještě odpoledne.
Kup a táhni VIDEO
19.08.2011
Dnes mne nenapadá jiný titulek k tomuto článku. Jak se všeobecné ví, měl být Tiguan dnes v opravně na výměnu předního skla. Byli jsme tam v čas ale neměli jsme termín. Prodavač tvrdí že ho udělal, sklo bylo na skladě, ale jelikož lepidlo schne čtyři hodiny, nemohli mne vzít, vždyť bylo již osm ráno a dnes v pátek? Jak si to představujete?. Takže, kup si auto a táhni, a již neotravuj. Mohu říci, že neochota mi přímo vyrazila dech. Tak jsem se alespoň kochal zahradou, kterou mají děti pěkně v pořádku...
Pony Express VIDEO
18.08.2011
Někde po cestě do Frankfurtu jsem potkal vedro. Aniž bych si toho všiml vlezlo mi do kufru a před domem v Bischofsheimu na mne vybaflo. Jednoduše jak to píši. Udělalo baf a máme to. Třicet stupňů a dusno. Zahradu jsem našel ve vzorném stavu, bazén čistý, jednoduše paráda. Byl jsem i pro chleba naproti u pekařky a tak vím, že starý pán, soused co si neustále stěžoval, že Annabella hraje na klavír, zemřel. Byl s jeho dcerou někde na dovolené a tam umřel. Tady ve dvoře to ještě nikdo nevěděl. Den před mým odjezdem se konal tradiční Pony Express a tak jsem nadělal plno fotek. Irenku, koně, pistolníka, dlouhý kabát i jezdce na koni. Byla to paráda. Také tam máte takové vedro?
Konference
16.08.2011
Šel jsem včera zavřít okno do ložnice, neboť lilo. Ono do ložnice nikdy neprší, okno je na východ, ale myslel jsem si při té intenzitě, co kdyby? Zůstal jsem asi půl hodinu u okna pozoroval konferenci vlaštovek. Ony tady moc nebyly, žádné srovnání s Měřínem na Slapské přehradě. Ale tohoto dne tu byl celý dav. Asi třicet jich sedělo na jednom drátě a zrovna tolik na druhém. Dvě vlaštovky, asi vyjednávači, létali neustále od hejna k hejnu. Něco řekli, asi poselství od jednoho drátu a ptáčci rozčileně vzlétli, aby se v zápětí zase usadili a poslali depeši druhému hejnu. Tam se opakovalo to samé. Ať mi nikdo neříká, že zvířata jsou němá tvář a že se nedomluví. To akorát my lidé jsme pro jejich řeč hluší …
Kralupy VIDEO
15.08.2011
V sobotu jsme jeli s Milanem do Kralup. SK motorových lodí tam měli slet, tedy u sokolů by to byl slet u lodí je to splav?
Kouzelný kout na Vltavě, který se prý dříve jmenoval Čechie. Místo jsme našli pomocí navigace perfektně a zrovna tak perfektně jsme našli cestu domů. Pajda se tam zamiloval do čubičky, která byla přivázaná u stromu. Buď mi dával najevo abych koukal, jakého si vybral pejska, nebo chtěl, abych ho odvázal. Ale asi to byla prosba, která se zračila v jeho očích: odvaž ho chudáčka….
Vize ohledně důchodového věku
Přišlo internetem
Poté co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji. Z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku, procházím nádražní halou, kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli kde má zastavit, má ztrátu paměti. Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu, jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu, objednávám si pivo,které číšník kvůli třesu rukou vylije, než dojde k mému stolu, nevadí jsem optimista, chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky. Jdu domu, tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let,
tatínku, nemohl bys nám najít nějakou práci? Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladé, odložím obě protézy, pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!
Karlovi narozeniny.VIDEO
13.08.2011
Daroval jsem Karlovi kdysi takový digitální obraz. Má to výhodu, že když chci ukázat nějaké fotky, nemusím sebou tahat laptop ale pouze USBstick. Nakonec ale zůstalo u jedné funkce co digitální obraz má, a to jsou hodiny. Pokaždé když přijdu, musím je nařídit protože jdou špatně a to se jedná o dvě nebo i jednu minutu. Proč člověk daleko přes osmdesát potřebuje vědět tak přesný čas nechápu.
A tak došlo k poradě, co dát Karlovi k narozeninám. Přišlo se na navigaci a tak soused přinesl přístroj a počal ho do tajů navigování zasvěcovat. Ani kapička porozumění! Sestra jak spatří počítač tak prchá do dáli, nejraději k sousedům. Prostě již nemají o novou techniku zájem. Zůstali u ovládání televize a satelitu a ještě to jim dělá potíže. Tak jsme šli na oběd. Na Dobříši je pěkná čínská restaurace a dobře tam vaří. Obsluhovala nás holčina, čínského zjevu ale s normální, krajovou češtinou. No jasně že mluví česky když se tu narodila. Ale bylo to neobvyklé. Mne její vzhled neustále sváděl k tomu mluvit německy, s Monikou se stejnak nedá jinak mluvit a ta čínská holčina povídá: proč mluvíte německy, támhle ta paní vám nerozumí, já ji znám, a ukázala na moji sestru. Tak jsme jí to museli vysvětlit. Zajímalo mne jak píší Číňané na počítači a dívenka mi řekla že napíše nějaké písmeno a počítač jí dá vybrat znak, který potřebuje. Zůstali jsme u toho, že jsem nepochopil, jak může napsat písmeno, když žádnou abecedu nemají, vždyť přeci píší pomocí znaků. No, problém jsme nevyřešili, tak jsme si dali zapečenou zmrzlinu a šli domů…
Mašina na šňupání OBRAZEK
10.08.2011
Tato mašina je celkem nanic. Brát si ji na pokojné procházky lesem a někde pod dubem si šňupnout tabáku je blbost. To by si člověk musel brát sebou nějaký vozíček. Takže je tak akorát pro srandu a o to v životě jde..
Hlava děravá
10.08.2011
Čím je to počasí horší, tím děravější mám hlavu. Něco napsat? Jako vymeteno. Přitom se děje tolik věcí! Včera jsme byli plavat v Měříně. Děvčata Eva a Jaruška byla s námi. Uprostřed divoké řeky je takový posed, ze kterého bublá vzduch. Holky si naň sedly a proud vody jim v poprsí zvětšil plavky, že je měly (prsa) jako porno královna Dolly Buster . Nemohly se vynasmát. Brácha mi dal mašinu na šňupací tabák, to až přinesu do hospody, to bude švanda. Zítra pojedeme s Marií a Láďou do Prahy za Janou a v pátek má Karel narozeniny. A zase blíží doba Straßenfestu a tak vyrážím příští týden do Frankfurtu…
Doufám, že to vydrží
08.08.2011
Dnes jsem zasedl do auta neboť jsem chtěl zajet na Dobříš do Lidl a hned mi strnul pohled: přední sklo u Tiguana je prasklé. Takovou ošklivou trhlinu ve tvaru kříže přímo u volantu. Buď jsem dostal kamenem když jsem jen za nějakým náklaďákem, nebo mi spadl kamínek z korby naloženým kamením, je ho tady spousta, staví se tu vodovod a kanalizace…. Sklo jsem již objednal v Hanau, za týden mám cestu do Frankfurtu, doufám, že to do té doby vydrží…
Věčná píseň
07.08.2011
Letošní léto by se mohlo jmenovat věčná píseň dešťů. Já jsem něco podobného nezažil. Jeden přívalový déšť stíhá druhý a když zrovna nelije tak prší. Sem tam se najdou skulinky mezi mraky a slunce jimi protknou své paprsky, nastává vedro. Voda se ale stále v lesích drží, vracíme se s Pajdou promáčení až po kolena, čvacht, čvacht. Dešťák, jež protéká kolem mé chalupy hučí jak Mississippi, a když jdu dolů k zastávce, kde se otevírají asi čtyři vrata pozemku co sahají až k lesu, valí se z nich voda jako dravé řeky. Dnes jsem si zatopil…
Visitka
06.08.2011
Na každém kroku potkáme různé vizitky. Obchodníci mají navštívenky, firmy své webové stránky, restaurace jídelníčky. Hotely své vstupní haly a tak bychom tu mohli psát stále dále. Visitka pro kuchaře je jídlo, co dostaneme na talíř. Pro řemeslníky je visitka dobře odvedená práce a pro stavební inženýry pěkný dům. Opak vizitek je ostuda. Taková ostuda je posezení na sále v naší hospodě. Akustika je tam odpuzující, třebaže by bylo jednoduché a levné tomu zabránit. Posuďte
Příliš málo času na přátele…
05.08.2011
..aneb zamyšlení nad silou slov.
Jednoho dne požádala učitelka své studenty, aby udělali jmenný seznam svých spolužáků na dva čisté listy papíru a mezi jednotlivými jmény nechali prostor. Potom je požádala, aby vymysleli tu nejkrásnější věc, kterou mohou jeden o druhém říct a zapsat ji k danému jménu
Zamyšlení jim zabralo zbytek hodiny a při odchodu ze třídy každý student odevzdal své popsané papíry.
O nejbližší sobotě sepsala učitelka seznam věcí, které studenti napsali jeden o druhém na individuální list každému jednotlivě.
V pondělí odevzdala každému jeho, nebo její seznam
Krátce na to se celá třída usmívala.
"To opravdu?“ slyšela šeptat z té či oné strany. "nikdy jsem si nemyslel,
že něco pro někoho znamenám...„ byly časté komentáře.
Nikdo ze třídy již vícekrát neupozornil na tyto seznamy vzájemných charakteristik a názorů. Učitelka se nikdy nedozvěděla, zda to ještě mezi sebou probírali, nebo jestli si o tom povídali se svými rodiči...
Ale na tom nezáleželo. Toto cvičení splnilo svůj účel. Studenti byli šťastni sami od sebe a zároveň jeden ze druhého. A život každého plynul dále.
Po několika letech byl jeden z těchto studentů zabit ve válce a pohřbu tohoto výjimečného člověka, kdysi studenta se zúčastnila i jeho tehdejší učitelka.
Ještě nikdy před tím neviděla vojáka v armádní rakvi.
Svého studenta dlouhé roky neviděla, byl z něho krásný dospělý muž.
Kostel byl přeplněný jeho přáteli a známými. Všichni, kdo ho měli rádi, jeden za druhým naposled kráčeli k jeho rakvi. Paní učitelka byla poslední, aby zemřelému vzdala úctu. Jak tam stála, jeden z vojáků, kteří nesli rakev, přistoupil k ní a zeptal se. "Byla jste Markovou učitelkou matematiky?“
Paní učitelky přikývla "ano".
Na to voják reagoval. "Marek o Vás hodně vyprávěl“
Po pohřbu, se většina Markových bývalých spolužáků ještě sešla…
Markovi rodiče tam byli také a čekali na příležitost popovídat si s jeho bývalou učitelkou.
"Chtěli jsme Vám něco ukázat", řekl Markův otec vytahujíc z kapsy svoji peněženku.
"Toto našli u Marka, když byl zabit. Mysleli jsme, že byste to mohla poznat.“
Z přihrádky opatrně vytáhl dva ošoupané kusy kancelářského papíru.
Na první pohled bylo zřejmé, že byly nespočetněkrát složeny a rozloženy.
Paní učitelka, aniž by se potřebovala blíže podívat, věděla, že jsou to ty papíry, na které sepsala všechny dobré věci a vlastnosti, které o něm napsali spolužáci.
"Nesmírně Vám děkujeme za to, že jste to udělala", řekla třesoucím se hlasem Markova máma.
"Jak vidíte, Marek si toho velmi vážil."
" Ostatní přítomní spolužáci se pomalu shromáždili okolo. Charlie se stydlivě usmíval a potom bojácně řekl: "Já mám svůj seznam stále položený doma v horním šuplíku pracovního stolu. "Chuckova manželka se přidala: "Chuck mě požádal, abych seznam vložila do našeho svatebního alba“. "Já mám svůj také uložený!", vykřikla Marylin, "Ve svém diáři.“ Potom Vicky, další spolužačka, sáhla do své kapsy, vyndala peněženku a vytáhla svůj ošoupaný seznam. "Nosím jej sebou vždy a všude.", řekla a bez mrknutí oka a bez nejmenšího zaváhání pokračovala:
"Myslím, že každý z nás si svůj eznam starostlivě uschoval“.
"Na to si paní učitelka musela v slzách sednout. Plakala pro Marka. Plakala pro všechny jeho přátele, kteří už nikdy nebudou mít možnost ho vidět. Naše existenční zatížení je tak silné, že zapomínáme na skutečnost, že život jednou skončí.
A my netušíme, kdy ten den přijde.
Proto, prosím, řekni lidem které miluješ, že je miluješ. Dej jim najevo, že Ti na nich záleží, že jsou pro tebe výjimeční a důležití.
Vyjádři to dřív, než bude příliš pozdě.
Pamatuj si, že sklidíš, co zaseješ.
Co vložíš do životů jiných, vrátí se do toho Tvého!
Ať je tvůj den tak požehnaný, jako jsi Ty pro mě výjimečný.
Drobeček
04.08.2011
Nakonec k tomu došlo! Drobeček vaří v hospodě polední hotovky a já mu píši jídelníčky. Dnes jsem dostal vynadáno, sotva jsem se dostavil k obědu. Napsal jsem totiž výhodnější ceny, než měl v úmyslu Tomáš. Místo 69kc 65. Jak jsem na to přišel sám nevím. Jako novinka ve vesnické kronice je, že jsem si pořídil hole a chodím po kraji jako lyžař. Míla se mně tradičně ptá, jakým voskem mažu a já zase tradičně hlásím Pavlovi, že na Rovinách napadl sníh tak tam jdu. V úterý po obědě se vrátilo léto, ve středu tu bylo na plné pecky a dnes, ve čtvrtek se zase loučí divokým lijákem. Ach jo…
Dnes je srpen
01.08.2011
Léto se pomalu bude loučit a ještě tu nebylo. Stále nám lije a je taková zima, že si lidé i topí v kamnech. Včera v hospodě jsem se dozvěděl, co se vše dělo v pátek. Já si z toho nic nepamatoval a tak jsem došel k pochybám, proč tam vůbec chodím. Jistě, první důvod je, že jsem celý den sám a chci mezi lidi. Dále tam chodím pro legraci co se tam zažije a tu já zaspím. Dokonce si něco přimyslím. Ptal jsem se Milana proč je smutný a on mi řekl, že mu chcípl pes. Ve skutečnosti jsem se ho to nemohl ptát, protože nikdy psa neměl. No jo, beru to s humorem.
Zítra počne vařit Drobeček "hotovky". Tak jsem zvědav, zda se splní Robertův sen a hospoda bude v poledne nabytá….
