Myšlenky o tom, co život přináší…
30.9.2012 12:29
Včera se konala svatba Zdenky a Tomáše. Dali si svoje slovo v překrásném
prostředí na Skalce v nově zbudovaném klášteře. Oddávající byla paní Jarolímková,
která sedí v městské radě a zároveň peče dorty v naší proslavené, mníšecké
cukrárně. Alespoň si to všichni myslíme. Po obřadu se jelo do Lhoty, přičemž se
stala nedopatření: žádné auto netroubilo, nějak jsme na to zapomněli. Na Lhotě nás
čekal ve vyšňořené hospodě Drobeček. Jídlo bylo dobré a dva muzikanti se také
dost dobře činili. Byla to velice zdařilá oslava. Přejeme novomanželům touto
cestou ještě jednou vše nejlepší….….
Konec prohibice
28.9.2012 17:39
Největší starost nám dělalo, jak se ukončí prohibice. Nakonec to vláda
vyřešila rychle a není divu, vždyť celou dobu co se neprodával alkohol, řezala
vláda na větvi, na které seděla. Takže alkohol, (vyrobený v česku) plněný do
lahví v roce 2012 se nesmí pít, ostatní a ten
nový a s novým kolkem bude nezávadný. Závadný alkohol prý chodil z
Polska, tam prý je 40 mrtvých ale jen se o tom nepíše. No, pro mne éra alkoholu
dnes skončila, Mirek, jediný svůdce, odjel do Thajska a nebude tu déle jak sedm
měsíců.
Stáří je
smutné
22.9.2012 16:20
Kdybych to býval věděl, tak bych si o to
neříkal. Kluci mi přivezli dřevo zrovna, když jsem marodil. Vypadalo to blbě,
jako že jsem ulejvák. Volal jsem Karlovi do Voznic, zda bych si nemohl půjčit štípačku.
Po chvíli jsem dostal telefon, ve kterém mi švagr (89 let) sdělil, že je na 380
volt. Povídám: to je v pořádku, to tu mám, vždyť jsi před 20ti lety sám dělal rozvod
el. vedení. Ano, máš tam ale pouze 220.
Nemám! Máš. Dnes se na to přišel se sestrou podívat. Ani nedokázal rozeznat
třífázový měřič, a ani neviděl elektromotorovou zásuvku, kterou sám instaloval.
Snažil jsem se vžít do 89ti let, čehos se mi jistě nepodaří dožít a byl jsem zticha a
uvařil jsem jim kafe. Švagr počal kvedlat lžičkou v hrnku tak hlasitě, že jsme
si se sestrou nerozuměli. Proto ho okřikla, což mu nebránilo v tom, aby dělal
kravál dál. Prý je to kafe horké. Celá ta debata nabývala Oskarové kvality »Kdo
přeletí kukaččí hnízdo«
Příšery
22.9.2012 16:06
Marodím. Dokonce jsem již dva večery nebyl v
hospodě, což vyvolalo vlny údivu a telefonáty. Drobeček mi poslal houbovku i
polévku jsem dostal. Sestra se tu u mně stavila a jelikož jsem kategoricky vše
odmítl, přivezla mi Blesk. Tentokrát tam bylo o pohřbu herce Brzobohatého.
Nejde mi o to, co se tam psalo, ale o fotky účastníků. Na každé fotce je vidět
slavné osoby z blízka, ale přesto jsou na obrázku od hlavy až po boty. Vypadají
vesměs jako příšery, a nehraje roli zda jsou štíhlí, krásní, tlustí nebo staří.
Nějaká drahá profesionální čočka je dokáže vtěsnat do rámečku, jak se to právě
hodí. Člověk vidí detaily očí a nosu a zároveň povolenou tkaničku u boty. Jsou
to jednoduše zveřejnění panáci tak, aby neunikl ani detail. Na celkový dojem se tu nikdo neptá a ostatně, čtenáři si
na tento pohled již dávno zvykli…
Óda na radost, evropská hymna
21.9.2012 13:39
Poslal jsem nedávno
Rudovi odkaz na klip, který přilít internetem a docela mne zaujal. Dnes jsem
našel v jeho deníčku odkaz a pěkný text, jak se mu líbil. Zkus si to také
poslechnout: zde najdeš text a můžeš zpívat….
Rodinný přítel Arno mi poslal odkaz na klip na YouTube. Dal jsem si na to týden a podíval se znovu, zda mi přijde tak pěkný jako poprvé. Něco takového musel mít před svými zraky Bethoven, když svou ódu věnoval radosti.
Od prvních okamžiků je zřejmé, že celá ta spontánnost je
dobře zrežírovaná a co nezmohla příprava, to dotáhl k dokonalosti střih. To říká
neokortex, primitivnější část mozku krčí rameny a říká "No a, má
bejt?" Nakonec si i ten rozum najde cestičku a uvědomí si, že film či
divadlo jsou také režírované a čím pečlivěji, tím lépe. Je na divákovi, zda
chce na tu hru přistoupit. Jestli chce věřit, že po Jurském parku běhají
tyranosauři, nebo jsou to gumová pimprlata.
Takže, pro ty kteří vědí ale nedbají: "Vyvěste telefon, zapněte repráky a klikněte na odkaz, nechte se vtáhnout." Nebojte, nejsou tam tyranosauři. Je tam Óda na radost, hlavně ta radost.
Mobil pro psy
21.9.2012 11:48
Skolila mě chřipka. Taková nemoc je prima
věc, když je člověk obklopen rodinou, je mu podstrojováno a každý si vyslechne
vzdychání. Když člověk ale žije jen se psem, tak mu to vzdychání nikterak
nepomáhá. Nicméně byl Pajda ty dva dny, co již válím v posteli vzorný a
neotravoval. Pouštěl jsem ho na zahradu, aby si udělal svou potřebu a to on nemá rád. Ona ta zahrada
pro něj patří ještě k obýváku, tedy k místu kde se to nedělá, to jen z velké nouze.
Dnes jsem ho pustil ven, dělajíc si snídani a
jaksi jsem přehlédl, že byla branka pootevřená. Toho chlapeček využil a byl v
čudu. Kdybych mu koupil mobil, nebo kdyby něco podobného existovalo, tak bych
mu zavolal a nařídil mu, aby se vrátil. Nicméně jsem tušil kde je: na konci
vesnice stojí takové luxusní vily, a tam je čubička, která mu asi zrovna teď
voní a tam byl. Když mne spatřil, mohl jeho pohled psát romány: že jsi radši
nezůstal v posteli, mně se tady líbí…..
Mirkova stavba VIDEO
19.9.2012 16:57
Dnes jsem se byl
podívat za Mirkem. Nadělal na chatě pořádný kus práce a navíc ještě dnes našel 25 kilogramů hřibů.
Tím se splnily všechny letošní brdské sny: postavit plot, najít houby a chytit
kapra. Může tedy v klidu trávit dalších šest měsíců v Thajsku….
Anax imperator
19.9.2012 11:54
Tak to je název, že ano. Co z toho asi
vyleze? Jednoduše já vám to tu napíši. Ozval se kamarád Ruda, že nad jezírkem
ve videu nelétá vážka, ale právě ten Anax imperator a to je šídlo! A měl pravdu
podívej: šídlo
Zdeňkův let VIDEO
17.9.2012 17:26
Dnes absolvoval Zdeněk svůj první let, což
byl dárek k narozeninám od jeho dětí. Statečně se porval s větrem a Jana jako
hrdinka čekala na letišti v zoufalé naději, zda se vrátí. Vrátil se…
Ve znamení natírání VIDEO
17.9.2012 17:17
Dnes ráno jsem se vydal velice brzo do Lidl.
Mařenka mi dala úkol, který jsem vzorně splnil. Čisticí produkty na myčku a
pračku jsou uložené na okně v kuchyni. Pak jsem šel s Pajdou ranní procházku a
zavolal na pana Slepičku, zda již nejsou schodové stupně, které jsem si
objednal, hotové. A ejhle, byly. Dojel jsem pro ně a hned je počal natírat.
Mezi tím přišel Zdeněk a Jana, jeli z Příbrami, kde Zdeněk absolvoval let ve
sportovním letedle, což byl dárek k jeho narozeninám. Počasí mi přálo schody
jsou natřené, teď je vezmu ještě jednou a jde se do klubu, jak říká má snacha!
Moji sousedé VIDEO
16.9.2012 14:26
Dnes jsem dostal vzácnou návštěvu. Nad
jezírko přiletěla vážka. Je to velmi dobrý letec a dokáže zůstat
stát ve vzduchu, jako třeba vrtulník. Akorát při tom nenadělá takový kravál. Je
velice krásná a kdybych to nevěděl lépe, myslel bych, že si vybírá nějakou
zlatou rybku. Za domem mám zase kozu a ovci. Je to podivný pár a domlouvají se
jednou řečí, které stejně nerozumím. Nejraději si povídají s paní Mandákovou,
ta má trpělivost a snaží se jejím přáním vyhovět. Další sousedi jsou zase
krtkové, ty pracují jako za peníze. Dělají jednu hromádku za druhou, až jsem z
toho celý tumpachový. Dnes ještě svítí sluníčko, ale vzduch je již chladný,
podzimní….
Prohibice VIDEO
15.9.2012 19:03
Včera se sešlo neobyčejně mnoho lidí na
kytary. Parta kolem Tomáše se počala napájet hned z počátku. Ve vzduchu viselo
vyhlášení prohibice. A také jo: kolem desáté do lokálu vstoupili dva policisté
a nechali Drobečka podepsat papír, že tu prohibici bere na vědomí. Pak se již
pilo jen víno a pivo. Marie a Láďa se loučili, v neděli odjíždí do zimní
residence….
Slepota z návyku VIDEO
13.9.2012 19:05
Když člověk dlouho něco vidí, co není v
pořádku tak jakoby oslepne a již to nevidí. Tak to bylo s mými vraty do
zahrady. Až mě Marie s Láďou upozornili, že by se mohly ty vrata natřít. Dojel
jsem si tedy pro brusné kotouče a barvu, základovou a pak modrou, protože ty
vrata byly vždy modré. Tu jakoby
mimochodem povídá Marie: ne abys je natřel zase na modro! Proč ne? Vždyť jsem
již koupil barvu! Oni ti ji vymění! A taky jo. Sved jsem to v drogerii na Marii
a paní prodavačka se smála. Takže budou tmavě zelené, což mi přidalo práci,
protože musím i všechny sloupky přetřít. Když se na to jeden nedívá z detailu,
tak to vypadá pěkně ….
Cesta za poznáním VIDEO
12.9.2012 13:54
Dnes jsme se vypravili s Wendysem do
Ondřejova. Měli jsme tam termín s panem Čapkem, v Astronomickém ústavu. Bylo
zataženo a pršelo. První kam jsme vlezli v areálu hvězdárny byla truhlárna.
Dělali tam pěkné dveře. Po několika pokusných telefonátech pan truhlář zjistil kam
vlastně máme jet. Pan Čapek nás mile
přivítal a seznámil nás se svým kolegou. Oba byli mladí čahouni, určitě přes
dva metry. Asi jak pořád hledí do hvězd, tak rostou. Prvním poznatkem nás
zarmoutili: to co jsme přinesli určitě není meteorit, i když se tak tvářil. Náš
kámen byl pravděpodobně nějaký čedič. I když nevyloučili možnost, že byl kdysi
lidskou rukou opracován. Mohl sloužit jako pazourek lovců z dob kamenných. Při
zpáteční cestě jsme cestou ku Praze projeli frontou přívalového deště. Ještě
před hlavním městě jsme projeli kolem,
na střechu převráceným, autě. Byli tu již policajti a sanitka. Chytré dálniční
návěstí nás již předem na bouračku upozorňovalo v trojúhelníku zobrazeném autě
na střeše. Velice vtipné. Byl to velký terénní vůz japonské značky. Asi ho aquaplaning
obrátil na střechu. Projeli jsme nové
nadjezdy u Zbraslavi a před Řitkou jsme v protisměru potkali to samé neštěstí.
Poznatek: nevěř všem kamenům co ti povídají a nejezdi za prudkého deště
rychle….
Meteorit
11.9.2012 16:50
Tak a jde do tuhého. Zítra mám termín v
Astronomickým ústavu, aby se podívali na meteorit, který našla Hanka. Ona
totiž, když jsem dal do tašky kámen, který jsem každý den poponášel, chytla
první kámen do ruky řkouc: tak a teď ti nemohu pomáhat. Onen kámen jsem ofotil
a dal na internet a kamarád Ruda mi sjednal schůzku s panem Čapkem z ústavu v
Ondřejově. Zítra tedy budu vědět, co je to za kámen.
Neošetřené státem
11.9.2012 16:50
Ano, jsme emigranti, povětšině jsme opustili
republiku roku 1968. Žijeme tedy již 44 let v cizině. Mnozí více či méně
úspěšní a skoro všichni již penzisté. Neříkám, že tomu rozumíme, ale dle rad
pojišťovacích agentů, kteří se na nás tehdy vrhli, jsme si více či méně úspěšně
zařídili důchod. Nevzpomínám si ani v jednom případě, že by tyto instituty byly
státní. Prostě soukromý sektor. Říkám,
to je již 44 let zpět. Tady v Česku po 22 letech kapitalismu udělali tito
poradci mnohý tunel a své klienty okradli o všechny úspory. Udělali to proto,
že celá věc nebyla ošetřená státem!, tvrdí jeden můj kamarád. Když jsem si o
tom přemýšlel, došlo mi, že tu lidé stále truchlí po komunismu. V něm bylo vše
ošetřené státem. V našem případě stát nic neošetřoval, naše uložené peníze byly
ošetřené smlouvou, poctivostí a na dobrou pověst dbajícími firmami. Firmy,
které se staraly o to, aby se náš kapitál minimálně zdvojnásobil. Nechci
tvrdit, že i tam se našly černé ovce, ovšem stát v tom prsty neměl. Můj
kamarád, který v cizině nikdy nežil to však ví! Jak k tomuto závěru došel a
proč to říká zrovna nám, chatařům z ciziny je pro mne záhada. Vždyť je tu dost
posluchačů, kteří tomu uvěří….
Dodatek: ještě před pádem komunismu se
západní kapitalismus tvářil sociálně. Po hrozbě kterou naň pravděpodobně
komunismus tlačil, byl mírumilovný. Při pádu komunismu se však kapitalismus
utrhl z řetězu. Tady se naši nezkušení politici mnoho naučili. Podle mého
názoru žijeme v době, kdy éra kapitalismu končí, kdy přijdou jiné režimy a
budou horší než kdy komunisti dokázali…
Letošní houbaření VIDEO
10.9.2012 18:57
Tak velké sucho a tak málo hub si místní
pamětníci ve vzpomínkách nevybaví. Unikátní úlovek udělali Míla s Evou.
Vstávali velice brzo, dojeli až na základny a to se jim vyplatilo…..
9.9.2012 13:01
Dnes, když jsem přišel domů, neodolal jsem a
ještě jsem hodinku poseděl u jezírka a venku u krbu. To jsme s Aničkou vždy
rádi dělali. Dokázali jsme si dlouho povídat, kout plány do budoucna. Tak jsem
si na ni vzpomínal a přál si aby se ty časy vrátily. Alespoň na chvilku….
Mirek griluje VIDEO
9.9.2012 13:01
Tak opět přišel Mirek, že nakoupí Bavorské
klobásy, (výborné mají je u Alberta) a že se sejdeme a já že udělám zase ten
dobrý bramborový salát. Chtěli to vše opět uskutečnit u Wendyse, ale já to
zamítl, protože Hanka je po operaci. Tak jsem se nabídl, že se bude grilovat u
mne. I počal jsem zapomenuté místečko u krbu uklízet, ořezal jsem stromy a
bujný břečťan, zametl, utřel prach a pak jsem byl na sebe hrdý.
Napadlo mne při téhle příležitosti, jak velká světová města bojují o pořádání olympiády.
Oni si ta města totiž pořádně uklidí a spoustu věcí postaví a pak to mají
pořád….
Produkt a balíček
6.9.2012 12:52
Otevřel jsem tuhle noviny a vybafl na mne
nesmyslný nápis: Pojistné produkty pro děti. Tak já bych řekl, že produkt je
nějaká věc, vytvořená lidskými ruky. Něco, na co se dá sáhnout. Vezměte si
takovou restauraci. Číšník prostře stůl podle firemní filozofie, se zalíbením
se na svou práci podívá, přijdou hosté a je po parádě. Kuchař navaří jídla, se
zalíbením ochutná a pak mu to hosté snědí. V každém případě, kuchař i číšník
vytvořili hmatatelný, i když krátkodobý, produkt. Pojištění může být uzavřeno, smluvně sepsáno,
ale ani chvilku to není hmatatelný produkt. Jelikož pojišťovací agenti nic, co by mohli vzít do rukou
nevytváří, alespoň výsledky své práce nazývají Produkt. Zrovna jako telefonní operátoři prodávají Balíčky i když je to pouze seznam
služeb co vám chtějí vnutit…
Pes a domácí úkoly VIDEO
6.9.2012 12:52
Nevím zda to také znáte: dáte se do nějaké
práce na zahradě a v tu chvíli přijde syn, či manželka, nebo soused a vy máte
hned nutkání všechny zapojit do práce. Někdy se dotyčný sám přidá, někdy se ani
nezeptá a vy cítíte něco jako zradu, trpkost, že to tady asi zbude všechno na
vás. A co takhle pes? Leží si pěkně uložený na prahu a se zalíbením pozoruje co
pán dělá. Jelikož má pes anatomií dáno že nemůže vzít hrábě do pacek, tak mu to
lenošení prochází. Dnes jsem sekal zahradu. Pajda pohodlně ležel na zahradě a
pozorně pozoroval, kam asi se sekačkou zajedu a bude-li muset uhnout. Zrovna
ležel na prahu, tedy skoro v předsíni a pozoroval, jak se blížím se sekačkou od
branky a jedu pořád k němu. Bylo na něm vidět, jak mu šedé závity mozkové kůry
pracují: sem do domu určitě nepojede, mezi mnou a tím řvoucím motorem je metr a
půl vymývaná dlažba, teď již určitě uhne, ne!! já si radši lehnu v kuchyni pod
stůl!, vstal a odporoučel se v okamžiku, kdy jsem otočil sekačku do pravého úhlu
a jel západním směrem…
Kuře a ľa kachna
5.9.2012 18:06
Dnes jsme byli opět plavat. Byla to paráda a
nebylo tam moc lidí. Jeden pár, tak v našem věku, se objímal a choval se jako v šestnácti, což
bylo trochu trapné, ale láska kvete v každém věku. Pak jsme jeli na Roviny k Dörnerům
na oběd. Měl právě ono kuře a lá kachna což chutnalo velice dobře. Když jsme
dojídali, přijelo tam asi patnáct maminek s kočárky, s batolátky a ani jedna ta
maminka neměla šádor. To je pro mne zcela nové, neboť v Německu ženy již
málokdy rodí, nechávají doplňovat národ pomocí muslimů. Takže
matka-kočárek-šádor je takový obvyklý zjev, tento slet matek z Brd mne zcela
ohromil…..
Ohlas na Záhadný kámen
Ahoj
Arno,
bohužel
to z videa nepoznám. Pořádně rozeznám jen obrysy a barvu. Podle barvy by to
meteorit být mohl, ale takovou barvu má více kamenů. Chtělo by to posoudit
zblízka a nejlépe odborníkem. Napíšu teď Dr.Spurnému na Ondřejov, zkusím se s
ním nějak dohodnout. Ozvu se, až se ozve.
R
děkuji za zprávu. Určitě se na ten zvláštní kámen rádi podíváme. Předávám
tuto zprávu kolegovi Dr. Čapkovi, který je u nás na ústavu hlavním odborníkem
na určování nejen meteoritů, ale vůbec různých hornin a minerálů a on se s Vámi
spojí a domluví s Vámi schůzku a další podrobnosti
RNDr. Pavel Spurný, CSc,
vedoucí oddělení Meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
Smetí
4.9.2012 16:47
Jdu dnes takhle kuchyní a tu vidím ležet
smetí na podleze. Zpozorním. Pohlédnu na kuchyňskou linku a tam vidím talíře,
co již dávno mohly být v myčce. Počnu se divit a přemýšlím, proč se podobné
jevy poslední tři týdny neobjevovaly. A pak mi to dojde: Hanka tu již není. To ona všechno tiše jako myška
pouklízela. Dovolená jí skončila a odjela do Frankfurtu. Škoda, bylo ni tu s ní
moc dobře a doufám, že tu u mne příští rok pobude déle. Tak tedy pěkný pozdrav
do Frankfurtu ze Stříbrné Lhoty a to nejen ode mne ale ode všech, kteří ji tu
rádi poznali…
Jaruška končí VIDEO
3.9.2012 16:04
V pátek byl poslední večer s kytarami, kdy
nás obsluhovala Jaruška. Byla tu sice ještě v sobotu a v neděli, ale velký
výstup byl v pátek. Lojza dostal podprsenku vycpanou plínkami, ani nevím, zda
to mělo nějakou souvislost s posledními dny kdy u nás sloužila Jaruška. Jinak
hospodu přebírá opět Drobeček. Poslední pátek s kytarami za asistence Jarušky
je za námi. Škoda, měli jsme holku rádi….
Záhadný kámen
3.9.2012 14:35
Na jedné z procházek lesem jsem našel kámen,
který se mi líbil. Stále a znovu, každý den, jsem ho poponášel o kus dále, až
jsem si vzal jednoho dne tašku a donesl ho domů. Hanka sebrala také jeden kámen,
mnohem menší, aby mi nemusela pomáhat. Doma jsme zjistili, že je to unikátní
kamen. Má tvar, jako by byl opracovaný buď vodou a nebo vzduchem. Jeho
struktura se nepodobá zdejším kamenům a tak mě napadlo, zda to není meteorit.
Kdo mi řekne odkud ten kámen pochází? VIDEO
Lešany VIDEO
1.9.2012 16:41
Dnes jsme byli na tankovém dnu v Lešanech.
Míla sehnal někde lístky, takže jsem se prvně v životě stal VIP hostem. To
znamenalo, že jsme mohli parkovat v areálu vojenského musea a nakonec jsme
dostali guláš a nápoj. Této akci předcházelo dlouhodenní přemlouvání abych jel
také, protože jak všeobecné známo, v
šest hodin ráno nerad vstávám. Nicméně jsme vyrazili přesně a dojeli včas, aby
nás členové Brdské armády postavili na VIP parkoviště. Prošli jsme museem a pak
se vydali na VIP tribunu, kde jsem našel místo k sezení jen já. Pak nastalo
peklo: řítila se na nás helikoptéra a potom tanky všech dob a válek. Nahoře přidaný
odkaz je cizí, nefilmoval jsem to já, ale protože je mnohem výstižnější, tak ho
tam uvádím. Můj se nachází zde: VIDEO
