Dějiny jsou jako mocný tok. Historické příběhy jako kameny, které do něj
byly vhozeny. Kameny zvlní hladinu řeky, některé nepatrně, jiné rozpoutají
vlnobití. Jeden takový mocný balvan byl do toku řeky vhozen roku 1919. On to
vlastně nebyl šutr, ale mnoho hektolitrů piva, šňapsů, vína a jiných alkoholických
nápojů. Volstead Act , tak se všeobecně říkalo zákonu o prohibici,
zakazoval dovoz, přepravu, výrobu a obchodování na území USA s alkoholem.
Samozřejmě byla zakázaná i jeho konzumace. Tomu všemu předcházely protesty
proti jeho legálnímu pití. Ještě začátkem 19. století je průměrná spotřeba na
osobu a týden 1,7 litrů tvrdého alkoholu, což je třikrát tolik než dnes. A
skutečně se snížila v prvních letech prohibice úmrtí a onemocnění z alkoholu.
Zde se však ukazuje v plné zřetelnosti, že historické pravdy mají vždy dvě
strany. Protože během doby, kdy se občané zotavují z alkoholizmu a ze
závislosti na něm, vyrůstá v temných zákoutích Chicaga a New Yorku nová nemoc:
kriminální bandy splétají rafinovanou síť černých palíren, distribučních sítí a
prodejen zakázaných nápojů. V tak zvaných Speakeasy-Clubs tedy v tichých,
nebo šeptajících hospodách se za drahé peníze pil největší blejvajs, ilegálních palíren. Kšeft v té době běží a hvězdné osobnosti
vstupují na scény: Al Capone!
Kriminalita je prastará, avšak za doby Capone&Co. narůstá do neznámých
dimenzí. Jsou to manažeři nového mega podnikání. Je to start organisované kriminality. Pracuje se
nejen s transportní logistikou, zakládají se seznamy úplatků, dnes by se řeklo
korupce, tedy seznamy státních úředníků stojících na výplatní listině, ale provádí
se i sprostá vražedná energie. Al Capone banda nebo-li Chicago Outfits, vedou
ve městě krvavou válku proti Irskému North Side Gang, v New York bojuje Italsko
Americká La Cosa Nostra proti židovské Kosher Nostra. Stovky nevinných umírají v
přestřelkách, když se do sebe tato tyranská chátra pustí. Ulice měst jsou tak nebezpečné, že opět vzniká
hnutí, které požaduje zrušení prohibice, Volstead Act! V roce 1933 byl zákaz alkoholu zrušen. Zdá
se, že vlny v toku dějin se uklidňují, avšak opak je pravdou. Organizovaný
zločin ztrácí svůj nejlepší obchodní produkt, ale nové zboží je již objednáno: Opium,
Kokain a heroin.
Dnes stojí boj proti drogám v USA 40 miliard
dolarů ročně a nespočitatelné množství životů. Na prvním místě vede mexické město Juárez,
jež je od amerického El Paso
odděleno jen řekou Rio Grande.
Je to světové centrum vražd. Každý rok
registrují úřady 2000 zločinů vraždy.
Jaký je to pocit, zachránit život vrahovi?
V Juárez vládnou drogový kartely. V průměru
se tu stanou čtyři vraždy denně.
Přestřelky a bodné rány noži jsou na denním pořádku. Lékař z rychlé záchranky by
o tom mohl zpívat písně, ba i balady. Carlos Buenrosto musí se svými kolegy
zachraňovat životy, přičemž se stává sám cílem. Většinou dorazí ke zraněným
ještě v okamžiku, kdy je vrah stále na místu činu a chce svou práci dodělat. Nemá
zábran střílet i na zdravotní personál. Chce, aby raněnému nemohli pomoci. Často
následují rychlou sanitku až k nemocnici a stává se, že se k obrněné nemocnici ani
nedostane a je cestou rozstřílena.
Nemocnice General v Juárez na rozdíl od jiných
nemá žádnou high techniku, zato přijme všechny pacienty, i ty co nemají žádné
pojištění, peníze jako i ty co neprokáží vlastní identitu. Denně sem přichází tucet lidí
s bodnými ránami, střelnými a stále více jich nedorazí za živa: používají se ustavičně
větší projektily!
Zranění, jež se nachází v sanitkách dostávají
nejnutnější péče, vysílačkou hlásí lékaři typ a rozsah zranění ale také hlásí jaké
má raněný tetování, ke které bandě patří a tím varují zdravotní personál. Stává
se, že vrazi vniknou i do operačního sálu aby ukončili svou misi.
Bez ozbrojené policejní eskorty rychlá sanitka
nikdy z nemocnice nevyjíždí. Přesto si paramedicos nemocnice General nejsou
ochranou jisti. Třicet procent policejních příslušníků je korupční a pracuje
pro drogové
kartely.
Alejandro Flores, člen městského lékařského komité, říká, že práce lékařů v
Juárez je nebezpečný job. V posledních třech letech bylo uneseno dvanáct lékařů.
Čtyři byli zavražděni. I zdravotní sestry zde mají status boháčů.
Před železnými dveřmi nemocnice General se musí lékaři úzkou štěrbinkou
prokázat, než je ozbrojení policisti vpustí. Jednotky police jistí chodby
nemocnice. To od té doby, co do útrob vniklo šest ozbrojených mužů a uneslo
několik pacientů: my jim zachraňujeme životy a oni nás vraždí! Stěžuje si operační
asistent Pablo Vasques.
Přesto se dostane v General všem raněným stejné péče, jedno na které straně
stojí. Čtyři vraždy denně překonal rok 2010 to bylo osm obětí každý den.
Lékaři se právě snaží zachránit život mladé patnáctileté Sarah. Její přítel
již nejeví známky života. Byli požádáni drogovými zvědy, aby se pro ně stali
pašeráky, což odmítli. Mladík byl na místě popraven a děvče zřejmě bude celý
život ochrnuté. Zdravotní personál rychle odklízí mrtvé tělo, neboť během minut
bude potřeba místo pro další oběť.
Ti co si to mohou dovolit, mají peníze,
pas a vízum, stěhují se za řeku do El Paso, do USA. El Paso má 700 000
obyvatel a patří, na třetím místě, k nejbezpečnějším městům spojených států.
Město je obehnáno šesti metrovou, betonovou zdí. Východní a západní Berlin za
doby studené války bylo zcela nicotné proti Juárez a El Paso dnes. Udržované
zahrady a krví zbarvené chodníky, rodinné domky a dřevěné baráky, zpěv ptáků a
nářek matek, co právě potvrdily identitu svých zavražděných synů. Nikde na
světě neleží nebe a peklo tak blízko sebe.
A přeci není El Paso nevinné jak se zdá! Kdo chce vědět odkud pochází
násilí v Juárez, zjistí, že právě z texaského pohraničního města - El Paso!!
Odsud se prodávají zbraně pro válku kartelů na druhém břehu Rio Grande. Je to
parazitní vztah: avšak parazit není Juárez, ale El Paso!, říká sociolog Howard Campbell.
A skutečně nemá El Paso mimo zbraní a drog, žádné jiné finanční prameny.
El Paso bude nadále dodávat zbraně a lékaři a zdravotní personál nemocnice
General budou nasazovat vlastní životy v drogové válce.
Arnošt Valeš
Zdroj: německý tisk
