De los Reyes - královská vesnička. Stará, původní část vesnice byla malá, ale když se započtou domy a sídla obyvatel Madridu, kteří sem utíkali hlavně v létě před těžkým vedrem velkoměsta, byla dost rozlehlá. Přestože hacienda Gomeros ležela stranou, patřili její obyvatelé mezi starousedlíky. Původně byli sedláci a pastevci, ale zásluhou Antonia změnila rodina způsob obživy. Mléko, sýr a skopové maso, olivy a jiné plody španělské půdy vyměnila za výrobu léků.
Senor Gomeros, vdovec, se oženil se svobodnou matkou Emilií, která přivedla do manželství syna, jehož si vzal za vlastního a dal mu své jméno. Spolu měli dceru Josefu. Obě děti studovaly v Madridu. Antonio vysokou chemickou školu a Josefa filosofii a řeči. Zatímco Antonio zůstal svobodný a založil výzkum a výrobu léků, poznala Josefa Karla Schwarze, Němce, syna staré rodiny z Frankfurtu, která se od nepoměti zabývala také výrobou léků.
Byla to láska na první pohled, kterou následovala svatba na rodinném panství v Laverune u Montpellieru. Karel Schwarz, který v té době již vedl rodinné obchody, poznal při této příležitosti Antonia. Slovo dalo slovo a Antonio a Karel se stali partnery.
Antoniovi to přišlo vhod, protože jeho podnikání nebylo moc úspěšné a Karel potřeboval obejít přísné německé zákony ve výzkumu.. Přenesl proto tento článek v řetězu výroby do Španělska, kde byly zákony mnohem výhodnější. Mladí Afričané, kterých byla plná zem, se rádi za mírný poplatek nabízeli jako probandi.
Gomeros & Schwarz přinesli na trh mnoho léků a udělali dobré peníze.
Když starý senor Gomeros zemřel, ujala se vlády nad haciendou Emilie. Byla to závistivá a hádavá žena, drobné postavy, špičaté brady a pronikavého, nepříjemného hlasu. Ovládala Antonia, jehož milostná dobrodružství většinou končila první návštěvou nové „slečinky“ na haciendě. Tak zůstával Antonio svobodný. Pravý důvod však nosil Antonio hluboko ve svém svědomí. Byl homosexuál.
V době, kdy Schwarzovi zatoužili po dětech, zabýval se Karel se svým španělským týmem mimotělním oplodňováním a měl celkem dobré výsledky. V té době však nebylo možné o této posvátné věci na veřejnosti mluvit. Josefa, přestože oba byli plodní, do jiného stavu nemohla přijít. Nebyla schopna těhotenství.
Karel byl moderní člověk, což bylo pro jeho podnikání nezbytné, a tak jednoho dne o svém výzkumu své ženě vyprávěl. Okamžitě dala souhlas. Skutečně se Karlovi podařilo její vajíčko svým semenem v laboratoři oplodnit.
Matkou, která měla dítě vynosit, měla být mladá, zdravá mulatka z Maroka, která na haciendě Gomeros sloužila. Byla plodem zakázané lásky mezi francouzským diplomatem a marockým děvčetem.
Julia, tak se Marokánka jmenovala, přišla do jiného stavu. Vše proběhlo v klidu a tichosti a dítě se začalo vyvíjet. Když byl stav na Julii vidět, začala Emile Gomeros řádit. Domnívala se, že otcem Juliina dítěte je Antonio.
Antonio teprve teď musel matku zasvětit, což mu nebylo moc milé, protože matka byla vše jiné než moderní žena. Ďábla a Boha svolávala, lomila rukama, nadávala, pak týden zalezla a nechtěla s nikým mluvit. Poté se vytasila se svým zlým plánem.
„Antonio,“ začala tónem, o kterém věděla, že jí syn zase podlehne, „když Bůh nechce, aby Schwarzovi měli děti, tak je to osud a vy nemáte právo do něj zasahovat. A když nebudou mít dědice, tak zdědíš po Josefě všechno ty!“
Antonio, který nebyl žádny dobrák a o poctivosti a charakterním jednaní měl svoje vlastní představy, se otřásl. Vždyť tady matka mluvila o své dceři. Ale pomyšlení na německo-španělské impérium a matčino neustalé domlouvání vykonalo své.
Julii odvezl do Granady, kde vlastnil ve starém městě nedaleko Alhambry dům, a Josefě napsal dopis do Frankfurtu, že potratila.
Josefa byla zdrcena. Prvním letadlem Frankfurt - Madrid přiletěla a do San Sebastian de los Reyes si vzala taxi. Ale Julii nenašla.
„Ta dorotka se vrátila do Maroka,“ hlásila matka a neodepřela si svůj komentář, co si o tom všem myslí. Antonio matčinu zprávu potvrdil.
Josefa vycítila zlobu a nenávist v jejím rodném domě a pojala podezření. Ale všechno pátrání, hledání a vyptávání nikam nevedlo. Julii nenašla. Vrátila se proto ke Karlovi a vztahy mezi rodinami Schwarzových a Gomerosových klesly pod bod mrazu.
