Relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty, přestože je starší a umělecké práce jsou zde provedeny ve větším rozsahu.
Jako jediný stojí v typologické skupině domečkových, tumbových relikviářů, relikviář sv. Maura mimo působnost církve, zbývající jsou využívány k liturgickým účelům.
Relikviář sv. Maura měl velice pohnutý osud. Jeho objevení v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. stol. v tehdejším Československu. Jeho záchrana probíhala od roku 1991 do roku 2002. Restaurování relikviáře sv. Maura nemá ve světě obdoby. Žádný ze zbývajících domečkových relikviářů nebyl nikdy restaurován v takovém rozsahu jako relikviář sv. Maura.
Popis relikviáře
- relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140x42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.
Stručná historie relikviáře
- relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktýnského kláštera ve Florennes (nacházející se na území Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven.
- po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen. Relikviář se ocitl, dle archivních dokladů, v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Byl částečně poškozen a od církevní rady jej odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou.
- během druhé světové války Beaufortové kolaborovali s nacisty. Po vydání tzv. Benešových dekretů museli opustit republiku. Relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. A zde mizí stopa relikviáře sv. Maura na dlouhých 40 let...
- novodobá historie relikviáře sv. Maura se začíná odvíjet od roku 1984, kdy o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území československé republiky, začal vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se kriminalistům podařilo vytipovat o jaký předmět měl obchodník zájem.
- 4. listopadu 1985 začali prohledávat celý bečovský areál a 5. listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven.
- po nálezu byl relikviář zapůjčen do Umělecko-průmyslového muzea v Praze, které vypracovalo první expertizu. Relikviář byl ohodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz tudíž nepřipadal v úvahu.
- důsledkem nevhodného uložení ve vlhké země byl relikviář ve velmi špatném stavu, jenž vyžadoval odborné zrestaurování. Restaurátorské práce mohly být naplno započaty až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů.
- náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Své postupy restaurátoři konzultovali s restaurátory z německých Cách. Bylo však nutné osvojit si dávno zapomenuté zlatnické techniky a vyvinout nové restaurátorské postupy.
- restaurátorské práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní jádro se již nedalo použít. Relikviář byl kompletně zrestaurován roku 2002.
